Jak se točil Trosečník

Nejzajímavější díl z celého Trosečníka nebo nepatřičná tečka? Včerejší díl byl tak trochu obojí.


Prima včera večer udělala definitivní tečku za svým reality show projektem Trosečník a dá se čekat, že na slovo ,,Trosečník“ tímto dnem uvalila stejné embargo, jaké nastalo po Big Brotherovi na Nově.

Poslední díl nám ukázal, jak celý průšvih vznikal – resp. viděli jsem tu méně kontroverzní část z toho. Ukázal nám, jak vypadají lidé, kteří na Trosečníkovi dělali, ukázal, v jak náročných podmínkách pracovali a s čím vším se museli vypořádat. O řadě věcí, týkajících se podnebí, jsem psal už před startem trosečníka, takže pokud jste včerejší díl neviděli a chcete si udělat představu, pokračujte tudy. A řada věcí, které by byly zajímavé (jako třeba jak probíhal výběr moderátora), se asi nikdy ven nedostane.

Není pochyb o tom, že Trosečník byl mimořádně náročný projekt a že lidé, kteří na něm dělali, na něm dělali naplno a s upřímnou snahou vyrobit co nejlepší show. Jenom snaha ale někdy nestačí a i když příroda a Švédi jistě mají svůj díl viny, základním kamenem úrazu byla v tomto případě uspěchanost a nepřipravenost. Prima se pro celý projekt rozhodla poměrně pozdě a štáb v čele se Simonou Matáskovou měl málo času na přípravu. Navíc i to málo nevyužil a domníval se zřejmě, že Švédi za něj všechno udělají. Jsou to samozřejmě z větší míry jen spekulace, ale vzhledem k tomu, že jsem nějakou dobu byl na celém projektu zainteresovaný, něco málo jsem si stačil všimnout.

Reality show nemá s realitou nic společného?

Řada diváků asi při sledování dokumentu přišla o iluze a pochopila, že reality show nejsou tak spontánní záležitost, jak se tváří. A v tom je také největší slabina posledního dílu Trosečníka, který dal nahlédnout do kuchyně možná až příliš. Bylo to sice na jednu stranu mimořádně zajímavé, na druhou stranu to ale byla jen další ukázka toho, že štáb a Prima opravdu moc nepochopili žánr. Zatímco v americké verzi je běžné, že štáb zdůrazňuje, že soutěžící se před začátkem show nikdy neviděli (ať už je to pravda nebo ne), u nás jeli trosečníci v podstatě už stmelení a dávno už se dobře znali z opékání špekáčků. Proč něco takového po tom všem divákovi ukazovat, to vážně nevím.

A to je vlastně všechno. Vzhledem k tomu, že se celý díl (mimochodem dobře pracující s hudbou) věnoval do značné míry lidem ze štábu, nacházel se na tomto místě původně text sumarizující jejich práci podle jmen. Ale Vánoce mají být svátky klidu a míru, štáb už si těch úderů banánem od gorilly.cz užil víc než dost a dramaturgyně Simona Matásková, její pravá ruka Kateřina Průchová (psala texty pro Marka Vašuta a vůbec bych se nedivil, kdyby stála i za zněním voiceoverů pro jednotlivé díly), režisér Tomáš Medek a ,,šéfka“ castingu Bára Kosová sami moc dobře vědí, co udělali špatně a kde přípravu podcenili. Snad. Trosečníka jim jen tak nikdo neodpáře, zbývá jen doufat, že tím tuhle reality show v Česku definitivně nepohřbili.

Jihoafričani, kteří natáčeli v Panamě souběžně s nimi, sice za svoji verzi taky nesklidili od diváků mnoho pochvaly, přece jen ale odvedli lepší práci, diváci se dívali a tak už se chystá druhá řada. U nás si dáme odpočinek nutný k resuscitaci mrtvoly, která v tuhle chvíli připomíná zajíčka po neúspěšném pokusu přeběhnout dálnici v době největšího provozu. Bude to trvat dlouho a bude to chtít od těch nejdůležitějších manažerů hodně odvahy, ale nic není nemožné. Osobně zastávám heslo, že všechno zlé je pro něco dobré. Kdo ví, třeba se podobně jako v Austrálii, kde první řada také neuspěla, dočkáme časem mnohem pečlivěji udělané druhé ,,celebrití“ řady. Trosečník je jedna z nejlepších reality show, jaké existují. Byla by škoda, kdyby druhou šanci nedostal.



Vzhledem k tomu, že poslední díl se věnoval lidem v zákulisí, nezbývá, je to ideální příležitost říct si, kdo že nám to Trosečníka přinesl.

Simona Matáskové – hlavní dramaturgyně projektu. Stála za úspěchem prvních VyVolených a Chůvy v akci, spolupracuje i na talk show Jana Krause. Na přípravu Trosečníka měla málo času, nebylo to ale zas tak málo, aby si nemohla důkladně nakoukat amerického Survivora. Kdyby to udělala, spoustu věcí by i na místě v náročných podmínkách vyřešila jinak. Je tu samozřejmě i možnost, že to udělala dostatečně, pak ale celý formát nepochopila. Na její hlavu spadají všechny špatně vybrané odměny (ať už je vymyslela nebo ne, ručila za ně), špatně vybrané soutěže (štáb vybíral pokud vím z předchystaného seznamu), musela se z titulu své funkce podílet i na střihu epizod, na triku má i onu zbytečnou ovci (jaký vlastně měla význam?) a podle všeho i černý šátek pro trosečníka (jaký měl význam?). Navíc podle všeho svěřila velkou část odpovědnosti své spolupracovnici Kateřině Průchové, která psala špatné texty Markovi Vašutovi a vůbec bych se nedivil, kdyby stála i za špatně napsanými OPRAVDU voiceovery.

Tomáš Medek – hlavní režisér neboli správně chief-editor projektu. Podílel se na režii na místě, je autorem znělky a měl zřejmě velký vliv na střih pořadu. Rozhovor s Tomášem Medkem si můžete přečíst na serveru medialnisvet.cz, z něhož je spousta věcí patrných. Co z rozhovoru patrné není, to jsou dvě věci. Že Tomáš Medek je schopný profesionál, kterému nedělají problém krátké věci jako klipy, reklamy, znělky a jingly. A že se zkrátka pro tento formát jako režisér nehodil (asi jako kdybyste Michaela Baye nechali točit Tři sestry od Čechova). Absence citu byla cítit z většiny sestřihů, za vše ale mluví znělka, která soutěžící představovala hodně rychle a



Víc asi nemá smysl k tomu dodávat. Docela dlouho jsem přemýšlel nad tím, že když se poslední díl věnoval lidem ze štábu, měl bych to udělat taky. Ale myslím, že největším trestem a především poučením je pro ně ,,úspěch“ celé show. I když  do takové Kateřiny Průchové, které psala Markovi Vašutovi texty a podle nízké kvality tipuji, že psala i znění voiceoverů jednotlivých dílů, bych si dloubnul docela rád. Tak alespoň takhle:-)