Pages

neděle 12. září 2010

Trosečník 6: Pomsta

Kmeny už druhý den setrvávají na vyměněných ostrovech a situace se nezměnila. Červení se ráno probudili doštípaní od písečných blech a jiné havěti, zatímco modří si na jejich pláži užívali. Bylo na nich vidět, že by neměnili, zatímco Ještěrkám se vyloženě stýskalo a nic na tom nezměnil ani fakt, že ostrov modrých oplývá přehršlí žabích pečínek, mangem a kokosáky. "Co tady ty blechy dělají, když tu nejsou lidi?", ptal se Martin. "Čekají na Trosečníky,“ zahlásil Frank. Sranda to ale nebyla. Všem se udělaly po štípancích boláky, Hance natekl obličej a ostatním zase ruce nebo nohy. Takže když jim Marek prostřednictvím dopisu oznámil, že po souboji o odměnu se vrátí do svého původního tábora, viditelně se jim ulevilo.


Oba kmeny si sebou měly vzít své osobní věci a navíc si z tábora nepřátelského kmene mohly odvézt čtyři libovolné věci. Krabi v tom měli jasno – vzali si s sebou důležité věci jako hrnec, škrtátko a mačetu. A navíc se na cestu nacpali a snědli všechno, co šlo, včetně konzerv, které pak výsměšně naplnili pískem. Později se ukázalo, že s sebou ,,domů“ dokonce propašovali v lahvích od pití i rýži a olej na vaření!

Červení byli mnohem umírněnější. Především Martin se tvářil jak dobrák od kosti, Rácovi to ale dobře docvaklo a upozornil, že by měli brát věci podle toho, co jim zřejmě vezmou Krabi. To se nakonec ukázalo jako správný nápad.

Souboj o odměnu

V souboji o odměnu se hrálo sumo naruby. Bojoval vždy jeden zástupce z každého kmenu, v rozpáleném písku (bylo 45° C na slunci) se vystřídali ale skoro všichni. Soutěžící k sobě byli připoutaní lanem kolem pasu, seděli zády k sobě a po startu se museli každý svým směrem dostat ke kolíku za obvodem kruhu a kolík vytrhnout  z písku. Jídlem nadopovaní Krabi v tomto souboji dominovali. Lukáš si vybral jako soupeře Martina a utáhl ho jako by to byl kačer na hraní. Iveta neměla s Hedvikou taky problémy a Otto se sice chvilku tahal s Bertem, nakonec ale i on dosáhl na kolík jako první. Modří tak slavili další vítězství v souboji o odměnu a s sebou si odnesli rybářský prut včetně příslušenství.

Návrat domů

Ráca měl sice dobrý nápad s tím, vzít věci, které by jim mohli vzít škodolibí Krabi (jako například škrtátko),  šok, který Ještěrky utrpěly, když se na svou pláž vrátily a zjistily, že je Krabi ,,vyžrali“ , to ale nezmenšilo. A plechovky naplněné pískem to ještě umocnily. ,,Tady byl někdo vtipnej!“ tvářil se otráveně Martin a zatímco sliboval, že příště přitvrdí, Iveta, Lukáš a Ingrid  se na své pláži smáli. ,,Je to přece hra.“

Smál se tomu i Frank, který se snaží na všechny problémy dívat s nadhledem, jak ale sám  řekl, ostatní mají pocit, že se Krabů zastává. ,,Takže radši příště budu držet hubu,“ konstatoval moudře.

Boj o imunitu

Na boj o imunitu odjeli z každého kmene jen čtyři soutěžící. Za severní kmene to tedy byli všichni, za jižní kmen Ráca, Martin, Vlaďka a Frank. Úkolem bylo přenosit na opičí dráze postavené nad vodou postupně pět cihliček. Každá z nich měla díru, kterou se navlékala přes provaz na stojan. A brzy bylo jasné, že modří mají problém, protože nikdo z nich kromě Lukáše nebyl schopen dráhu překonat bez pádu do vody. Červení byli mnohem úspěšnější a i když tu a tam někdo z nich zaváhal, postupně si vybudovali náskok, který až do konce nepustili a vyhráli. Zlý sen modrých se tak naplnil a ve čtyřech museli putovat na kmenovou radu.

Blíží se spojení kmenů

I když Ještěrky vyhrály, klid to do jejich kmene nepřineslo a mnozí z červených by byli docela rádi, kdyby musel kmen na kmenovou radu. Obzvlášť  Ještěráci nejsou velcí kamarádi. Martin, který moc nevychází s Frankem a Rácou,  si podle Rácy snaží omotat Hanku a taky Berta. Bert si ale rozumí i s Frankem a oba při chystání pasti na kraby důkladně proprali Brouka Pytlíka Rácu. Ten byl sice původně s Frankem zadobře, ponorková nemoc ale dělá svoje a zatímco Ráca se usmíval jako sluníčko, Frank mu při kladení pasti na kraby nakonec jasně řekl, že ho začíná štvát. Sloučení kmenů bude hodně zajímavé a tři hlasy modrých budou mít větší váhu, než by se mohlo zdát. Kdo se s nimi spojí?

Kmenová rada
Severní kmen byl před kmenovou radou psychicky na dně. Otto, Ingrid a Iveta měli pocit, že Lukáše brzdí. Lukáš se sice snažil se svojí frustrací bojovat a byl to dokonce on, kdo ostatním před kmenovou radou poděkoval za to, co s nimi zažil, bylo ale jasné, že nevypadne. Kmenová rada pak žádné překvapení nepřinesla. Otto byl na  tom fyzicky nejhůř (ve srovnání s nimi, jinak má na svůj věk obdivuhodně elánu), měl ke třem ,,mladším“ členům kmene přece jen dál a tak to musel jako šestý Trosečník opustit hru. Škoda ho, byl to můj favorit a doufal jsem, že by se třeba mohl podobně jako Rudy v prvním americkém Survivorovi dostat mnohem dál.

Příště nás čeká sloučení kmenů – a také přesun vysílání Trosečníka na jinou dobu. Sedmý díl uvidíme až téměř za 14 dnů ve čtvrtek 26. října ve 21:10 (nahradí Inkognito).

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za Váš názor.