Nejvýraznější válečné filmy nového tisíciletí

O víkendu měl premiéru nový válečný film Na život a na smrt a zabodoval. Zaujal jak recenzenty, tak americké publikum, které v kinech nechalo slušnou částku 38,5 milionu dolarů. Ale není jediným úspěšným vojenským projektem nového tisíciletí.

Jedním z nejvýraznějších je dítko Quentina Tarantina ze 2.světové války Hanebný pancharti (2009). Projekt nese jasné známky Tarantinova rukopisu, tedy dlouhé, ale zajímavé dialogy, výrazné postavy (speciálně je samozřejmě nutné zmínit Christopha Waltze, který je od premiéry filmu na roztrhání a každý režisér ho chce obsadit do svého filmu) a velmi intenzivní brutalitu. Historici asi spokojení nebyli, Tarantino si s dějinami, jak je známe z učebnic, pohrál po svém, ale nám to "žíly netrhá", hlavní je, že byl film zábavný a nabídl několik ikonických momentů.

S titulem Master & Commander: Odvrácená strana světa (2003) divák zamířil do hlubší historie, konkrétně do roku 1805 do doby Napoleonských válek a užijí si nejen ti, kteří fandí námořním bitvám, ale také ti, kteří vyžadují kvalitní herecké výkony. Russell Crowe a Paul Bettany ve filmové adaptaci knižní předlohy od spisovatele Patricka O´Briana rozhodně nezklamou a pozvedávají film na novou kvalitativní úroveň.

Řečtí kulturisté

Ještě do mnohem vzdálenější minulosti (480 př. n. l. ) jsme se vypravili se Zackem Snyderem, který má na svědomí pravděpodobně nejvíce vizuálně opulentní válečnou podívanou v novém tisíciletí, řeč je samozřejmě o obrazově úchvatném projektu 300: Bitva u Thermopyl, který našel inspiraci v práci komiksového šikuly Franka Millera. Film je vše, jen ne historicky přesný, ale koho to zajímá, když vypadá tak dobře.  

Poskočíme opět v čase, tentokrát do poloviny čtyřicátých let minulého století, kdy se odehrává film Černá kniha (2006) režiséra Paula Verhoevena. V hlavní roli exceluje Carice van Houten, která ztvárnila židovskou dívku. Ta se poté, co je zabita její rodina, rozhodne nekompromisně bojovat proti nacistům. Jak se dalo od Verhoevena čekat, jde o velmi dynamický a na akci silně soustředěný projekt, který je rozhodně velmi intenzivním zážitkem. Přestože režisér a scenárista v jedné osobě si samozřejmě některé momenty upravil k obrazu svému, film je inspirován skutečnými událostmi.

V posledních letech se jedním z nejvíce oceňovaných a diskutovaných válečných projektů stal překvapivě film natočený ženou a to Kathryn Bigelow nesoucí název Smrt čeká všude (2008). Děj se zaměřuje na skupinku vojáků/pyrotechniků působících v Iráku, jejichž úkolem je zneškodňování výbušnin. Filmu se musí nechat, že je rozhodně napínavý a působivý, současně je ale možné poznamenat, že děj nepůsobí až tak komplexně. I tak jde ale o podívanou, která se chlubí hromadou cen, kromě jiného šesti Oscary, včetně těch za nejlepší film a režii (Bigelow se stala první ženou, která se tímto může chlubit).

Kathryn zůstala u vojenské tématiky i se svým dalším filmem, který nese název 30 minut po půlnoci (2012), ve kterém se zaměřuje na ožehavou problematiku boje proti terorismu. Projekt ovšem není jen přehlídkou akčních scén (i když ty, kterých se dočkáme, jsou vynikající), ale titul má mnohem více vrstev než jen působivé přestřelky. Avšak je možno zmínit, že ne všichni jsou z filmu nadšení, často se objevují výtky, že 30 minut po půlnoci je místy poměrně zdlouhavý a nezáživný projekt, který by si možná zasloužil prostříhat.

Do Bosny i Stalingradu

V Bosně (v blíže neurčené době) se odehrává působivý vojenský thriller Za nepřátelskou linií (2001) v hlavní roli s Owenem Wilsonem. Projekt umí být napínavý, atmosférický a dostatečně akční, ovšem tvůrci dobrý dojem dost pokazili koncem, který se ne zrovna povedl. I tak se ale film dočkal několika pokračování.

Do vojenského světa se vydal i oscarový režisér Sam Mendes s filmem Mariňák (2005). Jak se dalo od režiséra Americké krásy očekávat, nejde jen o povrchní akční záležitost, ale o trošku provokativnější a sarkastičtější výlet mezi americké vojáky, kteří působí na Blízkém východě. Mariňák vás nezahrne hromadou přestřelek a dalších dynamických výjevů, ale je spíše pohledem na každodenní život vojáků bez zbytečných příkras.

S titulem Nepřítel před branami (2001) se vrátíme zpět do čtyřicátých let minulého století. Právě v této době se odehrává příběh dvou vojáků, kteří se spolu střetnou u Stalingradu. Ve filmu nechybí velkolepé válečné momenty, ale jeho silnou stránkou je především soubojů dvou odstřelovačů. A pokud fandíte i romantice, také nebudete zklamáni, dočkáte se i milostné podzápletky. Stejně jako mnoho jiných válečných filmů, i tento je inspirován skutečnými událostmi.

Černý jestřáb sestřelen (2001), film, který musel být zmíněn, protože je jedním z nejvýraznějších válečných projektů posledních pár dekád a mnozí na něj nedají dopustit. Drsná a syrová podívaná Ridleyho Scotta je zasazena do roku 1993 do Somálska, kdy se měla odehrát relativně jednoduchá mise, která se ale zvrtla a skupinka vojáků musí čelit velké přesile. Černý jestřáb sestřelen boduje díky vynikající obrazové stránce, sugestivním scénám, hereckým výkonům a nikterak umírněné brutalitě. Možná chybí hlubší myšlenka, ale takové ambice ani projekt neměl, jde o téměř "dokumentární" náhled na válečnou vřavu bez pozlátka.

Nakonec, pro odlehčení, zmíníme komedii Bena Stillera Tropická bouře (2008). Ne, že by šlo o o autentičnost se snažící válečný biják, ale film si podobné projekty bere na paškál, utahuje si z klišé, která se ve vojenských titulech objevují a čas od času nabídne docela zajímavou akční scénu okořeněnou o štiplavý humor. Tropická bouře občas zbytečně ubírá na plynu, ale i tak jde o docela ráznou komedii, která pobaví nejen, ale hlavně fanoušky válečných filmů.


Který válečný film (nejen z tohoto tisíciletí) je váš oblíbený? A proč?