Recenze: American Horror Story: Coven – Jak dopadla třetí řada věnovaná čarodějnicím?

V první řadě jsme zjistili, jaké to je, žít ve strašidelném domě, ve druhé řadě jsme se vydali do děsivého ústavu pro mentálně choré, třetí se věnuje čarodějnictví. Je zábavná, ale scenáristé ani zdaleka neodvedli stoprocentní práci.


Námět třetí řady American Horror Story je lákavý. Čarodějnictví a voodoo, to je sázka na jistotu. Coven se odehrává především v současnosti, kdy sledujeme osudy kouzelnického klanu pod vedením Cordelie Foxx (Sarah Paulson). Respektive Cordelia vede školu pro čarodějnice, ale vůdkyní klanu je takzvaná Nejvyšší, tedy nejmocnější kouzelnice, kterou je její matka Fionna (Jessica Lange).

Ze začátku to lehce zavání X-Meny (akademie pro studenty s unikátními schopnostmi), ale je jasné, že tohle nebude úplně standardní podívaná. To se od American Horror Story čekat nedá. Postupem času se rozvíjejí další témata, jako souboj čarodějnic a vyznavačů voodoo, taktéž se budeme vracet do minulosti, konkrétně do třicátých let devatenáctého století.

Tématika je to rozhodně zajímavá, ale scenáristé se s ní nepoprali úplně nejlépe. Příběh selhává v mnoha ohledech. Prvním z nich je práce s postavami. Na scéně se nám objeví například madam Delphine LaLaurie (skvělá Kathy Bates), která nechvalně proslula tím, že mučila otroky, ale v ději v podstatě nemá žádnou výraznější roli. Kathy Bates odvádí vynikající hereckou práci, o tom není sporu, ale Delphine ovlivňuje dění minimálně nebo vůbec. Stejně tak postava Kylea Peterse (Evan Peters). Ten má sice roli jednoho z vrcholů milostného trojúhelníku, ale jeho vztah s dvěma slečnami se skoro nikam neposouvá.

V AHS: Coven je minimum výraznějších mužských postav a pokud se nějaká objeví, tak ne na dlouho a její příběh je ukončen rychle (skoro až uspěchaně) nebo neuspokojivě. A to samé platí pro záporáky. Nejdříve je jím voodoo královna Marie Laveau (Angela Bassett), která se ukáže být zákeřným a důstojným protivníkem čarodějnického klanu, ale nakonec větší střet mezi voodoo a čarodějnictvím chybí. Dále se objeví lovci čarodějnic, ale než se nadějete, je s nimi utrum. Je to o to více bolestivé, když si uvědomíme, jak dobře jsou obsazeny role soupeřů čarodějek (Angela Bassett je opravdu démonická a Michael Cristofer je jako hlava lovců čarodějnic také vynikající).

Ale zřejmě, aby to bylo vyrovnané, tvůrci si často neví rady ani s „kladnými“ postavami, takže jejich chování je v tom lepší případě těžce pochopitelné, v tom horším (a docela častém) nelogické. Jejich vedlejší dějové linky jsou mnohokrát rychle utnuty, jejich charakter se často skokově mění bez vysvětlení, výtek je docela dost.

Další chybou nebo minimálně spornou věcí je to, že scenáristé koketují s oživováním. To je tenký led. Napětí a strach o osud hrdinů hodně rychle zmizí, když víme, že se dají docela lehce oživit. A tvůrci se k tomu uchylují dost často.

Mělo by to dávat smysl, ale někdy nedává

A často se také dopouštějí dalších uklouznutí v podobě logických kiksů. Například je zarážející, že se čarodějka, která pouhou myšlenkou pohne různými předměty, zvládne se přemisťovat a umí další podobné skopičiny, nechá uškrtit, aniž by využila některou ze svých schopností.

Ke kritizování je toho prostě dost a dost, ale štěstím je, že byly zachovány aspekty, kterými zabodovaly už předchozí řady a to vynikající herecké výkony, roztomilá zvrácenost a hromada WTF momentů. I Coven je dostatečně bizarní, aby se v konkurenci neztratil.

Je pravda, že hororový nádech není tak intenzivní jako v předchozích sezónách, ale vysloveně to nevadí, protože námětem této řady je útlak menšin, rasismus a podobná témata, plus vztah matka a dcera. Takže vyděsit diváky není jediným cílem AHS: Coven. Ale samozřejmě nečekejte žádnou hlubokou sondu do ožehavých společenských témat, spíše jejich naservírování v hodně netradiční formě.

Ale seriál se jmenuje American Horror Story, takže určité hororové prvky zůstaly, je tu dostatek krve, pár mrazivých momentů a nějaké to monstrum, aby se neřeklo. Stále více se ale přesouváme od zvrácené hororové podívané, k něčemu, co je místy až groteskní.

Co se nám líbilo, byla slušně zvládnutá mytologie a pravidla pro život v čarodějnickém světě (ne, že by je většina postav dodržovala). Za to si scenáristé pochvalu zaslouží.

Verdikt:

Z lákavé tématiky čarodějnictví se tvůrcům nepodařilo vytěžit tolik, kolik jsme doufali. Obecně scénář selhává v několika ohledech, jako je napětí nebo práce s postavami. Naštěstí herecké výkony jsou stále vynikající, dočkali jsme se dostatečného množství šílených momentů a nechybí poctivá dávka zvrácenosti. Nebudeme popírat, že jsme mírně zklamáni, ale přesto jsme se slušně pobavili. Ale byli bychom rádi, kdyby si scenáristé na příští řadě, která by se měla odehrávat v Evropě, dali více záležet.

Hodnocení: 7/10