neděle 12. ledna 2014

RECENZE: Sherlock - The Sign of Three: Jedna svatba, hromada dedukcí



John Watson se oženil. Byla to dobrá svatba?

Ještě předtím, než se dnes večer Sherlock opět na dlouhou dobu rozloučí se svými fanoušky, se podrobněji mrkneme na druhou epizodu z krátké třídílné minisérie. Ta se jmenovala The Sign of Three a my poprvé viděli Sherlocka v neobvyklé roli - jako svědka na svatbě. Byla to premiéra vydařená, nebo katastrofální?

Jako puzzle

Koncept celého druhého dílu třetí řady Sherlocka byl tentokrát trochu jiný, než jsme zvyklí. Téměř celá epizoda byla poskládána z různých minipříběhů, které se nakonec pospojovaly do jednotného celku. Otázkou však je, zdali právě tenhle koncept Sherlockovi ublížil, nebo pomohl.

Odpověď nebude jednoduchá, je to totiž někde na půli cesty. Už jsme si zvykli na to, že druhé díly všech Sherlockových řad jsou vždy o něco slabší, protože je nepíše scénáristické duo Moffat s Gattisem, ale scénárista třetí. Bohužel se tento neduh nevyhnul ani epizodě The Sign of Three, která místy sice nabízí přímo geniální scénky, ale jinak to neodsýpá tak, jako u prvních a třetích dílů.

Jak jsem již nastínil trefným podnadpisem, celý druhý díl letošního Sherlocka se dá rozložit na jednotlivé dílky, které nakonec spojíme ve výsledný produkt. Ne všechny dílky jsou ale tak dobré jako ty ostatní. Jednotlivé minipříběhy byly vtipné, odsýpaly a nemám k nim příliš výhrad. Sherlockovo a Johnovo loučení se svobodou provázel můj hysterický záchvat smíchu po celou dobu trvání této sekvence. Případ s mrtvým vojákem byl zajímavý a závěrečné "chatování" s podvedenými ženami se také povedlo, i když jsem se v něm místy ztrácel. S tímhle problém nebude.

Opilý Sherlock je k nezaplacení


Daleko horší už totiž jsou ty části, od kterých jsem očekával daleko více než jen střídání trapných chvilek s hromadou sentimentu. Mluvím samozřejmě o svatební hostině. Některé části Sherlockova proslovu sice byly pěkné a dojemné, ale následně je scénárista zabil až příliš okatou snahou o trapnost. A byly to právě tyto části, které tahaly výslednou kvalitu epizody dolů.

Verdikt

Nebudu nic zastírat, zatímco u prvního dílu jsem se i přes delší stopáž téměř nenudil, u druhé epizody jsem pociťoval obrovskou nevyrovnanost. Na jednu stranu se děj příliš vlekl nekonečným proslovem, na druhou zase nabral díl divoký spád prostřednictvím minipříběhů. A právě ona nevyrovnanost způsobila, že mám z celé epizody rozpačité dojmy. V mém osobním hodnocení tak tato epizoda nepřekonala druhou epizodu druhé série. Ale kratičká přítomnost Irene Adlerové potěšila.

Hodnocení: 7/10

Jak se druhý díl Sherlocka 3 líbil vám?   

5 komentářů:

  1. Ja som bola veľmi sklamaná!!! Očakávala som omnoho vyššiu úroveň!! Ešte nikdy som sa u SHERLOCKa nenudila ako teraz :( A to som cca 65% deja popreskakovala, lebo som tú nudu už nemohla vydržať. Vôbec mi nesadol štýl natočenia tejto epky... :-X U mňa aj 2/10...

    OdpovědětVymazat
  2. Mě se naopak tahle epizoda docela líbila, bylo to trochu jiné než všechno ostatní, takže proč ne,

    OdpovědětVymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. Já jsem byl tedy nadšený. Pravda, některé části Sherlockova proslovu byly slabší a místy se to trochu vleklo, ale jak už se píše v článku, každý minipříběh byl zajímavý, u loučení se svobodou jsem se dusil smíchy, naprosto mě uchvátilo zpracování "výslechu" podvedených žen a ve finálním řešení vraždy na svatbě jsem byl napnutý jak kšandy. Ale mě se hrozně líbil i Pes Baskervillský, takže nesouhlasím s tím všeobecným názorem o "vždy slabším druhém díle".

    OdpovědětVymazat
  5. Dovolim si mensie upozornenie. Uz v 2 serii diel The Hounds of Baskerville pisal prave Mark Gattis, kdezto az 3 diel pisal Steven Thompson, takze to rozhodne nie je len "odlisnym scenaristom". Naviac aj v tomto pripade sa na scenari okrem Thompsona podielali Moffat spolu s Gattisom, takze to dokonale vyvracia recenzentovu teoriu, preco je vzdy 2 diel udajne horsi.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za Váš názor.