RECENZE: Jak jsem poznal vaši matku (9. série) - Je konec!

Další dlouholetý seriál je u konce.

Upozornění: Článek obsahuje spoilery!

Spousta lidí kroutí hlavou nad tím, jak někdo může mít rád televizní seriály. Jejich sledováním zabíjíme spoustu času, řešíme problémy fiktivních postav namísto těch našich a z reálného světa utíkáme do světa seriálového. To všechno je samozřejmě pravda, ale nevidím nejmenší důvod, proč by to mělo vadit. Dokud se nezačne seriál brát zase příliš vážně, působí jako zajímavé zpestření každodenní reality. V případě Jak jsem poznal vaši matku se jedná o zpestření trvající devět dlouhých let. A za tu dobu jsem si k této komedii stanice CBS vytvořil určitý vztah, takže dnešní recenzi berte jako zpověď dlouholetého fanouška, tedy jako jednoho z vás.

Jeden víkend = celá řada

Když před startem deváté řady tvůrci oznámili, že její celý děj vměstnají do jednoho víkendu, říkal jsem si, že to bude poslední hřebíček do rakve. O to překvapenější jsem byl, když mi asi po pěti dílech došlo, že to funguje. Rozdělení na události po hodinách bylo příjemným zpestřením již trochu ohraného seriálu. Znovu se tím ukázala síla agenta Jacka Bauera a odpočítávání po hodinách (mimochodem, kdo se těší na 24: Live Another Day?).

Celková koncepce poslední řady HIMYM tedy fungovala, jinak jsme se dočkali klasiky. Objevily se známé i polozapomenuté postavy, dočkali jsme se několika zapomenutelných vycpávkových epizod (až na tu veršovanou, ta byla dobrá) a také spousty náhledů do budoucnosti. Tímto krokem tvůrci chytře vyřešili odvěký problém seriálů. I když děj skončí, pokud postavy přežijí, chceme znát jejich další osudy. V HIMYM jsme se je dozvěděli. Za to si tvůrci zaslouží uznání.

Co mi však na celé deváté řadě vadilo, bylo to, že se stala řadou okamžikovou. Hned to vysvětlím. Okamžiková řada je pro mě série, ze které s přehledem vyčnívají pouze některé okamžiky. Nepamatujete si nic jiného, než pár vybraných momentů, které v dané chvíli v epizodě skvěle fungují a přetrvávají. Zbytek dílu je jen zbytečné dlouhá a klikatá cesta, která tyto momenty spojuje. Mluvím například o Barneyho a Robinině zkušební večeři, Tedově žádosti o ruku, poslední facce (ta jediná za dlouhou dobu sedla jako pověstná pr..l na hrnec a necítil jsem se při ní trapně) atd. Devátá řada tedy jako celek sice fungovala, ale byla to jedna veliká kupa vaty s několika výjimečnými chvílemi. A překvapivě to nebyly chvíle komediální, ale romantické.

Jak to dopadlo?

Posledních pár řádků této vůbec poslední recenze seriálu Jak jsem poznal vaši matku bych chtěl věnovat finálovému dvojdílu. Předně chci říct, že se ozývají nakrknuté hlasy z celého ukončení seriálu. Já mezi ně nepatřím. Věřte mi, nebo ne, ale závěrečná scéna mi dávala smysl a svým způsobem byla tím jediným a správným zakončením celé Tedovy pouti za nalezením té pravé. Všichni jsme věděli, že s Robin patří k sobě, jejich romance celou ságu začala, takže bylo patřičné, aby to celé také uzavřela. Modrý lesní roh pak působí jako poslední pojítko již kompletního kruhu.

Ještě předtím, než mě ukamenujete, se to pokusím vysvětlit. HIMYM je sice komedie, ale velice zdařile se jí povedlo napodobit skutečný život mnoha z nás. Život, který je někdy hektický, někdy k smíchu, někdy smutný. Život, ve kterém se pořád něco mění a nic není nemožné. Smrt Tedovy manželky jsem čekal už v jedné z epizod při scéně u stolu v hotelu. A překvapivě mě to ani moc nerozhořčilo. Scenáristé jasně ukázali, že Ted s ní prožil několik dlouhých a šťastných let, měl dvě děti a užil si to, dokud mohl. To, že zemřela a Ted se po šesti letech rozhodl znovu usilovat o Robin je přirozené, nikdo nechce být sám. Bral jsem to tedy z tohohle pohledu a možná právě proto mi finále nevadilo.

Na posledním dvojdíle se také jasně ukázalo, že HIMYM už dávno nejdou vtipné scény. Zato ve scénách dojemných boduje. Barneyho první slova ke své dceři byla tím nejlepším, co Neil Patrick Harris za celé finále vypustil z úst. A vůbec se nestydím za to, že mi při jeho monologu dokonce trochu vytryskly slzy. Stejně tak scény, při kterých došlo k uzavření příběhů všech ostatních, byly nad očekávání uspokojivé.

Se seriálem jsem strávil celkem pět let svého života a i když to někdy vypadalo, že se naše cesty rozejdou, pokaždé jsem se k HIMYM zase vrátil, nadával na něj, smál se s ním a ano, občas i plakal. Ať si o tomto seriálu říká kdo chce, co chce, pokud dokáže aspoň u některého diváka vyvolat takhle silné emoce, pak je přece jenom podařený.

Verdikt

Finálová řada není dokonalá. Objevilo se v ní několik skvělých momentů (Cristin Milioti byla do role Matky vybrána perfektně), ale jinak byla protkaná nudnými vycpávkami a trapnými fórky. Celý díl s předposlední fackou byl strašlivým dnem celého seriálu (i přes tu očividnou nadsázku), ale i to už k HIMYM patří. A upřímně, nakonec si stejně ze seriálu pamatujeme převážně jen to dobré. Já osobně považuji celou ságu Jak jsem poznal vaši matku za uzavřenou.

Hodnocení: 7/10

Už jste dokoukali finále? Co na něj říkáte? Bude vám Matka chybět? A jak hodnotíte finální sérii jako celek?