Téma: Šest typů komentářů, které nám pijí krev

Psaní nás baví. Věřte tomu či ne, opravdu to nedělám proto, abychom si mohli vydržovat tři vily v Monaku a garáž plnou závoďáků. Někoho to asi překvapí, ale psaním si člověk opravdu obvykle nezajistí koupele v šampaňském a dvě jachty. Tedy, pokud se vám nepodaří napsat knihu o čarodějnickém učni nebo o třpytících se upírech. Děláme to proto, protože je to zábava. Ovšem, stejně jako většina jiných činností, i tahle se sebou nese pár negativ. Jedním z těch, která nás vážně "prudí" jsou diskuse. Respektive určité typy komentářů. A které nám opravdu lezou na nervy?

Je to sr*čka
Diskuse je o tom, aby člověk vyjádřil svůj názor. Ovšem, není asi úplně špatné, když je ten názor podložen pár argumenty. Pokud se někomu nějaký film, seriál nebo cokoliv jiného nelíbí, je to naprosto v pořádku. Ostatně sto lidí, sto chutí. Ale pokud se v diskusi objeví komentář ve stylu "Je to sr*čka" nebo vyšší level "Je to p*čovina", tak to asi pro autory této fráze bude překvapení, ale ostatní diskutující většinou z tohoto rázného komentáře nepochopí, proč by daný film/seriál měl být produktem vylučování. O něco efektivnější je vypíchnout alespoň pár konkrétních věcí, proč se nám to či ono nelíbí.

Trolluji, trolluješ, trollujeme
Takzvaní trollové také často používají fráze (nebo jejich variace), které jsou zmíněny výše, ale ne proto, že by se jim film/seriál vážně nelíbil, ale jejich cílem je rozproudit diskusi. Ale ne v dobrém slova smyslu, cílem je vyprovokovat ostatní a plácat se smíchy do kolen ve chvíli, kdy se budou ostatní diskutujících rozčilovat, jak mohl někdo napsat něco takového o tom či tom projektu. Trollové nebo chcete-li provokatéři se tak často vyskytují v diskusích u veleoblíbených záležitostí (Nolanovy filmy, Hra o trůny...), protože v případě rýpání do kvalitních a milovaných filmů/seriálů je v podstatě stoprocentní jistota, že se podaří někoho chytit "na vějičku" a propukne divoká hádka, kdy budou fanoušci intenzivně obhajovat svou televizní/filmovou lásku.

Nemáš názor jako já? Tak si d*bil
Dnešní doba fandí sebevědomým lidem a je to asi v pořádku. Ale hranice mezi sebevědomím a egoismem je velmi tenká a mnoho z nás ji často překračuje. Není pak divu, že se objevují diskutující, kteří mají pocit, že co se (ne)líbí jim, musí se (ne)líbit i ostatním. Protože oni přece mají nejlepší vkus, jsou nejbystřejší a nejmoudřejší. Co na tom, že názor na film/seriál je subjektivní věcí, kterou ovlivňuje hromada faktorů (to, že nemám rád toho či toho herce, neznamená, že ho musí nesnášet i ostatní...), prostě pokud já říkám, že to není dobrý film, tak ten, kdo tvrdí něco jiného musí být hlupák nevídaných rozměrů. Ovšem hodnocení filmů/seriálů není exaktní věda, i když se to občas nezdá, tak filmové a televizní projekty jsou umění a to není objektivní záležitostí. Je to jako v případě obrazů. Určitě jste občas viděli nějaké dílo, o kterém jste si řekli: "Co je to je za patlanici? Tohle jsem namaloval jako dítě, když jsem rozmazal vodovky po papíře" a pak zjistíte, že se dané dílko prodalo za pár milionů dolarů. Filmy a seriály se sice hodnotí o něco lépe, aspekty jako příběh, střih a podobně se dají svým způsobem analyzovat, ale i tak nelze říct striktní "je to špatné/dobré" a předpokládat, že s tím budou souhlasit úplně všichni. Vybavujeme si komentář u jednoho vysoce ceněné filmu, kde jeden diskutující uvedl, že pozitivní hodnocení novinářů a různých uměleckých porot je velký omyl. To je taková pěkná kombinace toho, že jde člověk proti proudu a navíc si myslí, že on jediný se nenechal opít rohlíkem a vidí to, co tisícům jiných uniklo. Gratulujeme ke geniální mysli.

Za každou cenu proti proudu
Není seriál/film ten, aby se zalíbil divákům všem. I projekt, který je všeobecně přijat kladně, si najde své odpůrce. A není nic překvapivého, že i když 99 % lidí je oslněno, tak je pár těch, kteří prostě danému titulu nepřišli na chuť. Nemuselo je oslovit téma, obsazení, příběh atd. atd.. Ovšem jsou tací, kteří jdou proti proudu ne proto, že by se jim daný projekt nezdá povedený, ale spíše proto, aby ukázali, že oni se nenechají strhnout mainstreamem, nejsou ovcí, která jde s hlavním proudem. Jinak řečeno pozéři. Je prostě "cool" nemít rád to, co mají rádi ostatní a naopak.

Pokud to neděláš, tak to nekritizuj
Tak tohle je naše asi "nejoblíbenější" kategorie. Čas od čas se v diskusi objeví nějaký dobrotivý jedinec, který je rozhořčen tím, že si někdo dovoluje kritizovat film či seriál, přestože sám nikdy žádný nenatočil. Jak je možné mít výtky k nějakému dílu, když jsme na vlastní kůži neokusili to, jak náročné je stvořit film/seriál? Co jsme to za drzé a neomalené osoby? Fuj, hanba nám. Asi takhle, to, že nejsme kuchaři neznamená, že neumíme ocenit dobré jídlo a nepoznáme špatné. Samozřejmě si ceníme práce štábu a herců a víme, že to často nemají snadné, ale pokud se nám prostě něco nelíbí, tak to zmíníme a nezahrajeme to do outu, jen proto, že se na filmu/seriálu nadřelo plno lidí.

Tohle si sice neříkal, ale určitě si to tak myslel
Někdy také máme dojem, že se mezi některými diskutujícími šíří nějaké zrakové problémy, protože mají tendenci ignorovat uvedené argumenty. Člověk se jim snaží něco vysvětlit, rozepíše se tak, že si sedře kůži z prstů a druhá strana prostě ignoruje, co bylo řečeno a reaguje úplně na něco jiného. A pokud je odkážete na to, co už jste napsali, tak vám vysvětlí, že ano, že jste tohle jste uvedli, ale vlastně jste to mysleli jinak. Prostě vám vidí do hlavy a ví mnohem lépe to, jak jste to mysleli, než vy sami. Jsme docela překvapeni, že tolik lidí disponuje telepatickými schopnostmi, zřejmě každý druhý člověk je Profesor X.

Tak jsme si vylili srdce a hned se cítíme o něco klidnější. A co jsme tím vším chtěli říct? Hlavně to, že pokud se člověk pouští do diskuse, tak by měl být schopný uvést argumenty a současně umět přijmout argumenty druhých. Jednoduché, ale velmi účinné.

Jaké typy diskutujících rozčilují vás?