Téma: Zakázané plakáty (část první) - Postery, které byly až moc sexy nebo propagovaly nevhodné chování

Nebudeme chodit kolem horké kaše, Američané jsou puritáni (a současně jsou největšími producenty pornografie, ale to už je jiná pohádka). Stačí, aby se někde objevilo kousek odhaleného těla a ženy omdlévají a muži znechuceně odvracejí zrak (nebo se alespoň tváří, že to dělají a nenápadně koukají skrz prsty). Přísné oko cenzorů nedávno poznali i tvůrci Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil. Na jednom plakátě je herečka Eva Green v průhledném županu. Ale tenhle poster nakonec k propagaci filmu neposlouží, Motion Picture Association of America (MPAA) zatrhl jeho používání kvůli tomu, že Evě prý prosvítá bradavka. A není to poprvé, co byl nějaký plakát zakázán.



 
Ušetříme vám práci s hledáním obrázku s Evinými bradavkami, rovnou vám ukážeme onen inkriminovaný plakát, který by mohl narušit morální vývoj návštěvníků kin. Očividně obrys bradavky je něco, co by většina lidí neudýchala, takže můžeme MPAA poděkovat, že nás toho ušetřilo. Samotná Eva k tomu řekla:

"Nejsem přece na plakátu nahá. Přijde mi to trošku zvláštní. Zdá se, jako by to bylo hlavně o publicitě - spoustu povyku pro nic. Ve filmovém byznyse je tolik násilí a tohle je mírné. Nejsem prostě nahá. Je to jen náznak. Popravdě mi to přijde opravdu sexy. Je to svým způsobem hezké. Ale pokud to lidi šokuje, nevím, co s tím udělat. Nerada bych někoho rozrušila. Nechci, abych byla vnímána jen jako femme fatale nebo, abych byla škatulkována. Doufám, že lidé budou mít dostatek představivosti."

Právě sexuální nádech je hodně často důvodem, proč jsou některé plakáty zakazovány už před samotným zveřejněním nebo jsou rychle strhávány z autobusových zastávek a dalších míst, protože tvůrcům volají nespokojení lidé, kteří jsou znechuceni tím, co viděli (protože sex je samozřejmě horší než desítky rozstřílených těl). Ale je fér poznamenat, že občas jsou plakáty k některým filmům opravdu dost divoké. Například v případě filmu Stud (2011) byl použit tento poster. A poznamenáme, že onen nápis Shame není napsán s pomocí jogurtu. Stud se ale neproslavil jen díky plakátu, udělal radost fanynkám a homosexuálním fanouškům Michaela Fassbendera, který se ve filmu objevil úplně nahý.

 

Provokovat umí i našinci, jmenovitě Miloš Forman. Jeho biografické drama Lid versus Larry Flint mapující osudy pornomagnáta samozřejmě nebylo úplně cudné a vyvolalo určité pobouření, ale nejvíce stížnosti schytal plakát, na kterém je Woody Harrelson zahalený pouze v americké vlajce s roztaženými pažemi po vzoru Ježíše a leží v ženském klíně. Je roztomilé, že film, který kritizuje cenzuru, se nakonec dočkal zákazu používání posteru ze strany MPAA.

 

Radost cenzorům neuděláte, ani když použijete hračky a naaranžujete je do sexuálních pozic. To vyzkoušeli tvůrci filmu Pravidla vášně (2002), ale neprošlo jim to. Respektive v USA ne, jinde problém nebyl. Nám přijde plakát spíše roztomilý, než abychom byli pobouřeni, ale jak se říká, jiný kraj, jiný mrav a jak je běžně zmiňováno v amerických filmech, my lidé z Evropy tu očividně souložíme jako králicí, chodíme nazí po ulicích a neholíme si podpaždí.

 

I když to vypadá, že především v USA jsou aktuálně hodně konzervativní, tak bylo hůře. Před pár desítkami let byly plakáty zakazovány za mnohem méně než nyní. Film z roku 1943 Psanec se dočkal z dnešního pohledu naprosto neškodného plakátu, ale ve čtyřicátých letech byla morálka někde jinde, takže poster, na kterém sličná dívka odhaluje trošku ze svého hrudníku (a dokonce i rameno, necuda jedna), způsobil slušný rozruch.

 

Příliš sexuálně zaměřený byl podle cenzorů i plakát ke komedii Zack a Miri točí porno (2008). Ten se sice na první pohled nezdá nijak erotický, ale stačí se juknout pozorněji a člověk si všimne, že tu je něco, co by mohlo slušně vychovaného člověka zaskočit (dobře vychovaní lidé totiž orální sex neprovozují, to je jasné).

 

Mravokárce trošku pozlobili i Korejci se svým projektem z roku 2009 nazvaným Žízeň. Plakát k upírské podívané znázorňuje kněze během sexuálního aktu a to je něco, co spousta lidí nevidí zrovna rádo. Nešlo ale o první plakát, kterému byl v Koreji zatnut tipec. Zakázán byl i poster, který propagoval film Shortbus (2006).

 

Vůbec se s tím nemazlil ani provokatér Sacha Baron Cohen. Ten si řekl, že si udělá se svým filmem Ali G Indahouse - Film (2002) z lidí prd*l, což se odrazilo i na plakátu k projektu. A obyvatelé Velké Británie nadšení nebyli a na plakát přišlo více než sto stížností.

 

Další film, který měl problém s hýžďovou oblastí na plakátu je "revenge flick" Plivu na váš hrob (2010). Nejen, že na posteru je slečna v minikalhotkách, ale ještě navíc drží v ruce kudlu a tvůrcům tak muselo být jasné, že tohle jen tak neprojde. A neprošlo.

 

Pomalu jsme se tak dostali do kategorie "moc sexy a ještě navíc brutální", kam spadá i plakát k hororu Intimní tajemství (2007). Film vypráví příběh dívky, která má "hryzající vaginu". To je vcelku odvážný námět a zřejmě příliš odvážný byl i plakát k projektu, i když nám tedy zase tak drsný nepřišel. Naopak s ohledem na téma vypadá ještě docela cudně.

 

Přehnaně necudný nám nepřijde ani plakát k hororové komedii Zabijáci lesbických upírek (2009). Angličané ale byli jiného názoru a označovali poster za "sexuálně urážlivý". Nevíme, jak oni, ale my jsme tedy viděli urážlivější věci.

 

V Izraeli měl zase problém poster k Sexu ve městě 2. Pokud se na něj podíváte, tam na něm asi nic šokujícího neuvidíte (tedy kromě extrémní retuše hlavních hrdinek), ovšem v Izraelcům nebylo pochuti, že se v názvu filmu vyskytuje slovo "SEX".

 

Ale není to poprvé, ani naposledy, kdy nám cenzoři přijdou zbytečně útlocitní. Nevíme jak vám, ale nám přijde poster k filmu Coco Chanel (2007) naprosto neškodný. Ovšem ve Francii byli opačného názoru, protože poster porušuje tamější zákaz propagace kouření. Tak naštěstí se předešlo katastrofě a plakát byl stažen dříve, než přesvědčil miliony lidí k tomu, aby si dali "žváro".

 

Podobným případem je plakát k filmu Sejmi je všechny (2007), na kterém Paul Giamatti míří zbraní. A cenzorům se nelíbilo, že velebí používání zbraní a násilí. Ehm, netušíme, jestli si toho dámy a pánové cenzoři všimnuli, ale to dělá cca každý druhý film, který se objevuje v amerických kinech a obvykle ještě mnohem intenzivněji. Problémem tu ale bylo, že hlaveň míří téměř na diváka a to je zřejmě způsob, jak zbraně ještě více opěvovat (protože nic nezvýší nutkání používat zbraně víc, než to, když na vás jedna míří z plakátu). A aby neměli pracovníci propagačního oddělení málo starostí, tak byl zakázán i plakát s Clivem Owenem.

 

Stejný důvod, tedy propagace zbraní, vedl k zakázání k používání plakátu k filmu Wanted (2008). Tentokrát to byli Britové, kteří ho nedovolili filmařům vystavovat a to proto, že velebí násilí, zbraně a je nevhodný pro děti.

 Přijde vám některý plakát až příliš divoký?