RECENZE: Pečený sněhulák - Kohák a sněhulák zklamali!

Jak dopadl nový skečový pořad České televize?


Opravdu dobrý český skečový pořad jsme tu neměli snad od dob České sody. V televizi se sice tu a tam objevily nějaké ty scénky (zejména v režii Zdeňka Izera), ale nikdy to nebylo tak úplně ono. Proto jsem si od Pečeného sněhuláka České televize sliboval hodně. Bohužel jsem dostal málo.

Nápad za jedna, provedení za pět

Pod taktovkou talentovaného režiséra Jakuba Koháka vznikla série skečů reagující na současnou politickou a sociální situaci. Nebo alespoň tak se tvářilo PR oddělení České televize. Ve skutečnosti vznikla řada absurdních scének, které až na jednu výjimku nereagují na nic aktuálního. A to ještě ten skeč s vpádem české armády do Ruska ležel na internetu pár měsíců a nebyl moc dobře napsaný.

Problémů Pečeného sněhuláka je hned několik a já úplně přesně netuším, čím mám začít. Asi nejvážnějším negativem pořadu je špatné vypointování scének. Základní myšlenka všech skečů je dobrá, ale konečné provedení (hlavně scenáristické) je děsivě špatné. Drtivá většina vtipů zůstane pod jakousi clonou, zpoza které se nemohou vymanit a divák si jich tak ani nevšimne. To se týká například právě skeče s armádou plánující invazi do Ruska. Střídání vojáků a jejich opakující se chování je vtipné, ale ne každý pochopí, že je to myšleno jako vtip. Celkově pak scénka vyzní nezajímavě a nedokáže zazářit, protože sice má hlavní myšlenku, ale chybí ji tvrdě účinná humorná pointa, která vás odrovná. To by se nakonec od čtyřminutového skeče dalo očekávat, ne?

S budováním point měli scenáristé velké problémy. Většina scének nevynikne, vtipy jsou divné a málokdo se jim zasměje. Herci se sice snaží, ale když dostane blbý materiál, nic moc s tím už ani Jim Carrey neudělá.

Přesto se v pořadu objevily asi čtyři celkem dobré skeče. Slovenština v televizi staví na klasickém odvedení pozornosti a fyzickém humoru (řekne se "prdel" a vidíme prdel). Teleport do žumpy je sice primitivní, ale jakmile vidíte herce po krk ve fekáliích, sepne se vám v mozku jakýsi spínač primitivního humoru a v dané chvíli se zasmějete, i když na to nejste hrdí. Tady se alespoň projevila typická "kohákovina", když tento skeč následně samotní tvůrci shodili jednoduchou a naprosto údernou hláškou: "Žádná svěrákovina to teda není."

Zalévání kytek zase staví na fyzickém humoru. A vzhledem ke kratší stopáži scénky a pohybové improvizace herců to funguje. V jednoduchosti je síla, není třeba to překombinovávat, jako se to v prvním díle Pečeného sněhuláka dělo až moc často.

Jediným příkladem delší scénky, v níž se tvůrci alespoň na chvíli dopracovali ke vtipné pointě je scénka poslední s fungováním mužského mozku. Sice se opět musíme prokousat tunou nevtipné vaty, ale segment s lidskou kreativitou, jejím hulením trávy a ptakopyskem, je geniální. 

Reportáž nefunguje

Typickým příkladem dobrého nápadu, ale hrozivého provedení, je reportáž o soše svatého Václava spojující celý díl. Zatímco nápad s výměnou památníků v rámci Evropské unie není k zahození, konkrétní napsání těchto scének výborný nápad zašlapalo do země. Osobně neznám scenáristický tým projektu, ale je potřeba ho vyměnit a ponechat jen ty lidi, kteří přispěli těmi jedinými čtyřmi vtipnými scénkami. Ti mají potenciál při psaní komediálních skečů, ostatní asi byli při tvorbě scénářů zhulení a kompletně nesoudní. Dělat srandu sice není žádná sranda, ale té inspirace z české politiky, kultury a vůbec z dění v naší republice je až příliš. Není nutné vymýšlet si úplné zhovadilosti s pádem banánové slupky z letadla či s potápěčem bez šnorchlu nebo dýchacího přístroje či s mundúrem připomínajícím sněhuláka. To jsou kraviny, které nepůsobí vtipně ani na papíře, natož pak v reálu.

A pokud tvůrci nemají nápady, stačí si přečíst komentáře, reakce či napsat na můj mail. Já s radostí pár tipů na scénky poskytnu. Ostatně jsem si jistý, že i naši čtenáři by s radostí do diskuze nějaká témata vtipných skečů napsali. Kdokoli, kdo si přeje pořádnou českou legraci, s radostí přispěje. Bohužel ČT k napsání scénářů najala zrovna lidi, kteří zřejmě nemají smysl pro humor a tím bohužel trpí většina české televizní tvorby. A poslední rada, zavolejte Zdeňku Izerovi, ten by vám pár vtipných scének určitě také napsal.

Verdikt

Nová skečová show slibovala svérázný humor, ale namísto toho nabídla nevtipné absurdity. Dlouhé scénky se utápí ve špatně formovaných dialozích, vtipy v nich zanikají. Nejlepší z pořadu jsou scénky kratší, založené na fyzickém humoru. Občasná hláška, jako ta s ptakopyskem pak dává tušit potenciál, ale ten je zatím pohřbený pod tunou přehnaně originálních scenáristů.

Hodnocení: 3/10 

Líbil se vám první díl Pečeného sněhuláka? Dáte mu šanci i příští týden?

Foto: Česká televize