Komedie Kdopak to mluví je jedním z oněch filmů, které nenudí ani při"miliontém" zhlédnutí. I když od premiéry uběhlo už 25 let, milý humor Kdopak to mluví nezestárl.
Film režírovala Amy Heckerling. Musela si poradit s hodně omezeným rozpočtem, dostala k dispozici pouhých 7,5 milionů dolarů. Zvládla to a projekt si nakonec odnesl z kin 297 milionů dolarů.
Na film navázalo relativně slušné pokračování z roku 1990 a pak nepovedená trojka z roku 1993. V roce 2010 bylo oznámeno, že se pracuje na rebootu, ale zatím nejsou k dispozic žádné bližší informace.
John Travolta/James Ubriacco
Travolta byl samozřejmě známý už před Kdopak to mluví, ale právě tato komedie znovuoživila jeho kariéru a stala se jeho nejúspěšnějším filmem od Pomády (1978). Několik let po premiéře Kdopak to mluví pak získal roli v Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994), díky kterým získal nominaci na Oscara a vrátil se mezi hollywoodskou elitu. Následovalo několik dalších povedených projektů (Tváří v tvář, Tenká červená linie, Generálova dcera), ale na počátku nového tisíciletí přišel film Bojiště Země: Sága roku 3000 (2000), což nebyl zrovna projekt, který by se vyjímal v jeho profesním životopisu. Propadl u kritiků i u diváků. Naštěstí, i když šlo o velký kiks, tak nepohřbil jeho kariéru. Měl tak šanci zahrát si ve filmech jako Okrsek 49 (2004), Hairpray (2007) nebo veleúspěšných Divočácích (2007). V roce 2012 jsme ho pak mohli vidět v povedených Divoších Olivera Stonea a aktuálně má rozdělaných několik projektů, například akční film Warbird (2015). Johnův osobní život je vděčným tématem pro bulvár. Od roku 1991 je ženatý s herečkou Kelly Preston (oba uslyšíme v Gummy Bear the Movie), mají spolu tři děti. V roce 2009 bohužel zemřel Travoltův syn Jett. Často se spekuluje o tom, že je Travolta gay a několikrát ho obvinili muži, že je sexuálně obtěžoval. Herec patří k nejznámějším vyznavačům scientologie. Ve volném čase se John věnuje především pilotování, vlastní pět letadel. Napsal také knihu Propeller One-Way Night Coach.
Kirstie Alley/Mollie
Kirstie, která odstartovala svou dráhu profesionální herečky rolí ve filmu Star Trek II: Khanův hněv (1982), byla třikrát nominována (jednou vyhrála) na cenu Zlatý glóbus za sitcom Na zdraví (1982). Dalším velkým úspěchem byla právě komedie Kdopak to mluví. Ale na rozdíl od Travolty, její kariéra začala po tomto filmu stagnovat. I když ne úplně, hlavně díky dalšímu sitcomu Veroničiny svůdnosti (1997), za který se také dočkala nominace na Zlatý glóbus a filmu Woodyho Allena Pozor na Harryho (1997). Vcelku koukatelní byli i Vidláci (1997), ale úspěch, který měla herečka v osmdesátých letech, zůstal nepřekonán. V roce 2013 vznikl sitcom Kirstie, který měl být jejím velkým návratem do seriálových vod, ale vydržel na obrazovkách jen jednu řadu. Ovšem, na výslunní se vrátila už dva roky předtím, když se stala účastnící taneční soutěže Dancing with the Stars a skončila se svým partnerem Maksimem Chmerkovskiym druhá. Znovu byli přizvání do patnácté série, ale tam byli vyřazeni jako sedmý pár. Aktuálně se objevuje hlavně v pořadech, které mapují její život. Kirstie je často v centru zájmu médií kvůli výkyvům váhy. Herečka je taktéž vyznavačkou scientologie (církvi v roce 2007 věnovala 5 milionů dolarů). Pokud jde o soukromý život, tak byla dvakrát vdaná, ale oba svazky skončily rozvodem. Kirstie má dvě děti.
George Segal/Albert
George se za svou kariéru objevil v desítkách povedených divadelních her, filmů i seriálů. Za svou práci se dočkal několika ocenění, například nominace na Oscara za Kdo se bojí Virginie Woolfové? (1966) nebo Zlatého glóbu za Na úrovni (1973). Poté, co ztvárnil otce Mikeyho v Kdopak to mluví (a měl cameo v pokračování) jsme ho mohli vidět v několika dalších filmech jako Dvě tváře lásky (1996), Cable Guy (1996) nebo blockbusteru 2012 (2009). Pokud jde o televizní tvorbu, tak si zahrál v seriálech Třeba mě sežer (1997), Vincentův svět (2004) nebo aktuálně běžícím sitcomu The Goldbergs (2013). Kromě herectví se George věnuje i hudbě, konkrétně hraní na bendžo, vydal několik CD. Herec má dvě děti a je potřetí ženatý.
Olympia Dukakis/Rosie
Olympia je držitelkou Oscara a Zlatého glóbu za Pod vlivem úplňku (1987), plus má na kontě několik nominací na Emmy. V době natáčení Kdopak to mluví už byla proslulou herečkou, ale to jí nikterak nebránilo v tom, aby přijala roli v odlehčené komedii. V následujících letech se objevila v množství různých projektů z odlišných žánrů od parodie Bláznivá střela 33 a 1/3: Poslední trapas (1994), přes film Woodyho Allena Mocná Afrodité (1995), po historické drama Johanka z Arku (1999). Pochval se herečka dočkala za seriál More Tales of the City (1998). V poslední letech byla k vidění v povedeném dramatu Místy oblačno (2011), tento rok se pak objevila například ve filmu Big Driver (2014). Olympia se také věnuje divadlu a produkci.
Jen pro upřesnění, mimčo Mikeyho si zahrály čtyři děti (Christopher Aydon, Jaryd Waterhouse, Jacob Haines a Jason Schaller, co dělají teď, to se nám nepodařilo vypátrat) a hlas mu poskytl Bruce Willis. Mikeyho sestru Julii, která se objevila v závěru, namluvila Joan Rivers.
Podíváte se na Kdopak to mluví, když běží v televizi?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Nepodívám se. Zas tak vtipné to není a dabing je úplně dojebaný. Saicův afektovaný průjem mi zní v uších ještě dnes, a to jsem to dobrých 10 let neviděl.
OdpovědětVymazatkinodabing byl mnohem lepší
OdpovědětVymazathmmm... pamětník... s Alzheimrem...
Vymazat