Recenze: Interstellar - Nolanův nejlepší film?

Dlouho očekávané mezihvězdné dobrodružství Interstellar dorazilo do kin, přilákalo davy diváků a samozřejmě okamžitě vzbudilo diskuse, z nichž část už dobře známe. ,,Nolan je nejlepší režisér na světě! Geniální!" zní z jedné strany, zatímco druhá vykřikuje ,,Nejpřeceňovanější režisér současnosti!" Smíšené jsou i recenze. Dokonce i za oceánem. Takže ve finále vám stejně nezbude nic jiného, než se prostě vypravit do kina a udělat si názor sami. Každopádně fakt, že se o filmu mluví a že na něj nejsou jednoznačné názory mluví za vše. Interstellar je událostí podzimu. Je to výjimečný film a má samozřejmě i své chyby. Ty vám v závislosti na tom, jaký přístup k filmu zvolíte, budou buď víceméně šumák - a nebo vám zážitek zkazí. Tak si to pojďme trochu rozebrat.

Čas je hlavní veličina?

Nolan je od začátku svůj a nedá se mu upřít originalita. Svět se řítí do záhuby, ale chybí jakékoliv vysvětlující úvodní titulky nebo voiceover. A místo aby nám režisér naservíroval bayovskou okružní jízdu kolem modré planety a ukázal nám, jak katastrofa vypadá v různých světových lokacích, se od začátku soustředí jen na jednu farmu, jednu rodinu a její příběh. Nolan ve svém vyprávění rychle skáče v čase a často vypouští  situace, ze kterých by jiní udělali působivou sekvenci - kterou už jsme ovšem viděli mockrát (například výběr a výcvik astronautů před jejich misí). Dobře totiž ví, že to nepotřebuje. V jádru Intestellar má silný lidský příběh o otci, který musí opustit své děti, aby zachránil celou Zem a na cestě má tolik ohromujících lákadel, že má co dělat, aby to nacpal do tří hodin. Výsledkem je, že film od začátku skvěle šlape a nemá hluchá místa - ale na druhou stranu někdy působí chování postav zkratkovitě.



Pokud bychom chtěli hledat chyby, pak je najdeme v postavách. To se netýká Coopera, hlavního hrdiny v podání Matthewa McConaugheyho. McConaughey film doslova nese na svých bedrech zpevněných nedávnými úspěchy a hereckou zralostí. U ostatních už to tak jednoznačné není. V závislosti na scénáři tak ještě dobře funguje Jessica Chastain, která hraje Cooperovu dceru a jejich vztah dodává filmu dynamiku. Casey Affleck odvádí skvělou práci - scén má ale minimum a předepisují mu občas zvláštní chování (zůstává i s manželkou a dítětem na farmě, která jednoznačně ničí jejich zdraví, pádný důvod se ale nikdy nedozvíme). Naprosto drhne Anne Hathaway. Odhlédnu-li  od toho, že na mě v tomto filmu nepůsobí sympaticky, její postava je nucena divákům spoustu věcí vysvětlovat poněkud blbu vzdorným způsobem a Anne to úplně nejde. Michael Caine jako její otec pak odvádí jen svůj čistý standard. Možnost dramatického ,,zdvojení a zrcadlení" vztahu otec a dcera tak v tomto případě Nolan příliš nevyužívá, což je možná trochu škoda.

2014: Nolanova odyssea

To hlavní, na čem film stojí, je ale neuvěřitelné hvězdné putování skrz červí díry a tady prostě Nolan dokazuje, že je mistrem svého řemesla. Někdy je situačně samoúčelný nebo ne zcela logický (proč ,,oni" lidstvo komplikovaně učí něco, co by v klidu mohli udělat sami), některé věci ze strhujícího závěru mi přijdou nedomyšlené a nebo nedostatečně vysvětlené a bez citací Kubricka bych se obešel (ale ani mi nevadily), jenže nad tím vším se klene neochvějná režijní jistota, která dělá z filmu inteligentní mainstream. Je v něm hromada nápadů i silná emoční linka (pokud sami máte děti, tak se účinek zvyšuje). Zatímco u oslavované Kubrickovy 2001: Vesmírné odyssey jsem se zoufalstvím kopal do zadnice a nakonec stejně na chvíli usnul (a to knižní předlohu miluji), Nolan mě přikoval do sedadla. Interstellar je neuvěřitelný, dechberoucí až hypnotický sled situací a obrazů z nichž každý jeden je precizní a využívá všech možností filmu jako média, aby vás okouzlil, vyděsil, nadchnul, rozesmál (výborní roboti), dojal a zavedl vás tam, kde jste jako filmový divák ještě nebyli.

A to je důvod, proč na mě v jistém směru působil Interstellar víc než Počátek/Inception - který jinak považuji nadále za Nolanův nejlepší film. Je to filmová magie tak, jak jsem ji jako malý kluk kdysi ochutnal ve filmech a kterou už dnes vládne málokdo. Hudba, kamera, herecké výkony, příběh a dokonce i ticho - všechno dohromady funguje a násobí se a když vás na konci Interstellar vyplivne, máte pocit, že svět okolo je jiný a nereálný. Hranice se mažou a všechno je možné - a chcete zpátky. Tohle dnes umí s filmovým médiem málokdo. Popravdě - ani si nepamatuji, kdy jsem takový pocit po odchodu z kina měl (možná po Avatarovi) a proto nakonec výsledné hodnocení takové, jaké je.

Kdo hledá, chyby najde

A jestli Nolan po cestě tu a tam tlačí moc na pilu, nesedí mu logika na 100% nebo postavy občas mluví papírově? No a? Nikdy to není tak, aby to tahalo za uši a oči. Ve srovnání s většinou současných filmů je pořád daleko před nimi a odpustím mu dokonce i slabou ,,filozofickou" linii o síle lásky - a celkově nevyrovanou práci s příliš mnoha motivy, z nichž žádný není vytěžený na maximum (scénář se přepisoval a každý autor v něm nechal něco). Nikdo jiný vám totiž v poslední době nenabídl tak omračující filmovou zkušenost (dokonce ani Gravity, které je na tom s postavami ještě hůř). Takže jestli chcete remcat, hledat chyby a nechat si jimi zkazit jeden z letošních nejfilmovějších zážitků - bez problémů se vám to podaří. Interstellar asi není tak dobrý film jako třeba nadcházející Keatonův Birdman a určitě si nemyslím, že by měl dostat některé z klíčových Oscarů, na poli filmové zábavy patří k tomu nejlepšímu, co jsme v posledních mnoha letech viděli. A rozhodně je to film, který by měl vidět každý filmový fanoušek.

Kdyby se podobně intenzivních a přitom inteligentních blockbusterů točilo víc, asi bych hodnocení snížil o stupeň kvůli oněm zmíněným drobným chybám na kráse, jenže ono se jich víc netočí a dokonalost je nedosažitelná. Navíc desítkám jiných filmů ročně odpouštíme mnohem víc. Takže moje doporučení - pozor na přehnaná očekávání. Nečekejte revoluci a také nechtějte Nolanovi dokázat, že jste chytřejší než on (byť byste byli). Prostě si na tuhle cestu kupte lístek a nechte se vést podobně jako jeho hrdinové nejen rozumem, ale i srdcem a pocity, protože ty jsou v tomto sci-fi ve skutečnosti stejně důležité jako teorie času a relativity. Občas to na téhle výpravě možná zadrncá, ale tak jako tak uvidíte něco, co se jen tak nevidí.

Hodnocení: 10/10