TV Recenze: Homeland/Ve jménu vlasti 4 - Čtvrtá řada ceněného seriálu je jednoduše skvělá

Homeland se vrátil v plné síle.

Přestože třetí řada seriálu Homeland/Ve jménu vlasti nebyla vysloveně hrozná, našlo se dost těch, kteří jí nemohli přijít na chuť. A faktem je, že jí k působivosti předchozích dvou sezón hodně chybělo. Potenciál Brodyho (Damian Lewis) a jeho rodiny už byl docela vyčerpán a snaha udržet je v příběhu někdy působila dost "násilně". Bez ohledu na to, že mám Damiana Lewise rád, tak mi přišla dějová linka s Brodym vyšťavená.

Čtvrtá řada se bez něj (skoro úplně) obejde a přestože to u někoho může vyvolávat určité obavy, tak ostatní postavy utáhly seriál na svých bedrech i bez Brodyho a divákovi tak jeho postava nechybí, protože je tu dost jiných zajímavých osobností, jejichž osudy jsou natolik dobře napsány, že si člověk na rusovlasého sympaťáka už skoro nevzpomene.

Aktuálně skončená sezóna se odehrává především v Pákistánu a Afghánistánu. Carrie (Claire Danes) je přidělena do pobočky CIA v Kábulu a docela se jí daří. Je relativně psychicky vyrovnaná, více méně se smířila s tím, co se stalo Brodymu a špatně na tom není ani její profesní dráha.

Jenže idylka nevydrží příliš dlouho. Po zpackaném útoku na jednoho z nejhledanějších teroristů Haissama Haqqaniho (Numan Acar) se situaci zvrtne a Američané se horce těžce snaží napravit, co se dá.

Zápletka je nastíněna lákavě a navíc je docela aktuální, s ohledem na to, co se děje s Islámským státem a také odhalením praktik CIA při vyslýchání osob podezřelých z terorismu. Právě to, že události v Homelandu jsou často velmi podobné tomu, co se děje v reálném světě, dělá seriál ještě mnohem působivějším. Je ale nezbytné mít alespoň hrubý přehled o geopolitické situaci a mezinárodních vztazích, jinak je docela snadné se v příběhu ztratit.

Nic není černobílé

Ve jménu vlasti navíc stále odmítá prezentovat USA jako ty "jediné dobré" a chování Američanů je často minimálně velmi morálně sporné. Současně pak ideály "záporáků" mohou být někdy docela pochopitelné, i když jejich metody jsou poněkud brutální a odsouzeníhodné.

Ostatně, samotná Carrie je už od počátku seriálu rozporuplnou postavu a v tomto trendu se pokračuje. Několikrát jsou její rozhodnutí neetická a těžce skousnutelná. Navíc i její psychický stav se rychle mění, což jí na jedné straně dává lidský rozměr, na té druhé ji těžko nazývat "hrdinkou". Už jen proto, jaký má vztah ke své dceři Franny.

Ale dnešní publikum preferuje nejednoznačné postavy s více rovinami (a je to dobře). Toho jsou si tvůrci Homelandu vědomi. Není podstatné, aby vám byli hlavní hrdinové sympatičtí, důležité je, aby vás nenechali chladným a to opravdu nehrozí.

Mimochodem, pokud jde o mužský element, tak tu samozřejmě máme Saula (Mandy Patinkin), ale více prostoru dostal i Quinn (Rupert Friend), což kvituji s povděkem. Jeho postava má velký potenciál, který scenáristé využívají. Kromě toho, že se dozvíme více o jeho povahových rysech, tak je aktérem několika akčních scén, kterých je překvapivě dost a v drtivé většině jsou příjemně surové a ne zbytečně hollywoodsky přepálené.

Hodně intenzivní

Přestřelky a exploze ale nebyly a nejsou hlavním tahákem Homelandu, jsou jen příjemným zpestřením. Hlavními klady jsou stále excelentní herecké výkony, příběh často odrážející aktuální geopolitickou situaci a ve čtvrté řadě také velmi povedené zvraty.

Ne, že by předchozí řady neměly v rukávu pár překvapení, ale čtvrtá sezóna jich servíruje opravdu slušné množství. Některé sice nejsou úplně neočekávatelné, ale to jim ve finále neubírá nic na jejich intenzitě. Došlo hned k několika momentům, u kterých se tajil dech.

Navíc nejde o samoúčelné chvilky, ale většinou mají výrazný dopad na dění v celkovém měřítku nebo podstatně ovlivní osudy některých postav. Rozhodně nejde o lacinou snahu diváka jen šokovat.

 

Díky osudovým momentů jsem se několikrát dostal do fáze, kdy jsem se opravdu nemohl dočkat dalšího dílu (a že se mi to už příliš často nestává). Docela mě tak zamrzelo, že některé epizody působily "výplňově". To je trošku zbytečné s ohledem na to, že čtvrtá řada má (jako ty předchozí) jen 12 dílů.

Netvrdím, že nějaký díl byl vysloveně zbytečný nebo nudný, ale jeden nebo dva hodně povolily v tempu a děj rozvíjely jen velmi pozvolna.

To ale vždy není špatná věc. Důkazem je finále čtvrté sezóny, které je velmi pomalé a zprvu může zklamat tím, že se skoro nevěnuje situaci v Pákistánu a Afghánistánu. Závěrečný díl čtvrté řady by se rozhodně nedal nazvat epickým. Nejdříve je to docela šok, ale nakonec se odehraje několik velmi podstatných událostí, které zápletce s Haqqanim dávají nový směr. A přirozeně zametají cestičku pro schválenou pátou řadu.

Verdikt:

Čtvrtá řada seriálu Homeland je někdy označována za reboot a není to daleko od pravdy. Po třech sezónách se projekt oprostil od zápletky s Brodym a jeho rodinnými příslušníky (což je dobře, protože ta už byla dost vyčerpaná) a vydal se novým a správným směrem. Děj je zajímavý, reaguje na aktuální události, navíc je prošpikován spoustou velice intenzivních scén a samozřejmě nechybí vynikající herecké výkony. Příběh sice umí být občas zmatený a někdy se objeví menší nelogičnost, ale to je asi jediná větší výtka. Jinak si není na co stěžovat. Stručně řečeno, Ve jménu vlasti je strhující podívanou o kontroverzním boji USA proti terorismu, která se nebojí klást palčivé otázky. A to je dobře.

Hodnocení: 9/10