Podle platné české legislativy není nezákonné stahovat filmy/seriály a hudbu, ale nelegální je jejich sdílení a na to doplatil René Rozmahel, který dal k dispozici necelých 400 filmů a přes třicet hudebních nahrávek.
Za to mu nakonec byl uložen podmíněný tříletý trest (s odkladem na pět let) a také pokuta ve výši 11 milionů korun. Tato částka měla odrážet škodu, která byla vypočítána oním nesmyslným způsobem, kdy se počet stažení násobí cenou fyzického nosiče, případně vstupného do kina.
Stačí selský rozum, aby bylo jasné, že toto je poněkud absurdní metoda, protože samozřejmě ne všichni, kteří si film stáhnou, by na něj zamířili do kina nebo zakoupili DVD/BR. A to samé si myslí i Nejvyšší soud, který považuje náhradu škody za přehnanou.
Podle soudu by muselo být dokázáno, že reálně se počet prodaných nosičů snížil o takové množství, které bylo staženo z internetu. Což je samozřejmě nesmysl.
Na jedné straně není pěkné, že někdo nabízí cizí práci a ještě za to má nějaký prospěch (Rozmahel tvrdí, že to ale bylo necelých osm tisíc korun), na druhou stranu, je absurdní žádat po pirátech takto vypočítanou částku.
A je potěšující, že si je toho vědom i Nejvyšší soud, který případ vrátil k novému projednání soudu nižší instance.
Příspěvky
teda cekal jsem tu zivejsi debatu nez tohleto nic... :-D
OdpovědětVymazat