TV RECENZE: Tyrant - Tvůrce předlohy pro ceněný Homeland přichází s dalším projektem. A je vynikající

Pozdě ale přece. Je tu recenze "letního" seriálu Tyrant.

Tyrant se sice objevil už v létě, ale já jsem s k němu dostal až nyní a upřímně, kdybych věděl, co mě čeká, tak bych si na něj udělal čas dříve.

Projekt pochází z dílny Gideona Raffa, který stojí za sérií Hatufim. Ta posloužila jako předloha pro americký Homeland/Ve jménu vlasti (recenze). I na něm se Gideon podílel. Je tak zřejmé, že tvůrci je žánr politický thrillerů hodně blízký, což dokazuje i Tyrant.

Ten je zasazen na Střední východ, konkrétně se odehrává ve fiktivním státě Abbudin. Právě z něj uprchl mladší syn tamějšího vládce Bassam, který si teď říká Barry Al-Fayeed (Adam Rayner). A nikdo se mu nemůže divit, protože už od dětství byl svědkem různých zvěrstev a později stála jeho rodina za masakrem 20 tisíc civilistů. Barry se tak přesunul do USA, kde založil rodinu a živil se jako pediatr.

Na popud své manželky Molly (Jennifer Finnigan) se ale rozhodl, že se vrátí do své rodné země na svatbu synovce, syna svého staršího bratra Jamala (Ashraf Barhom). Předpokládá, že se v Abbudinu zdrží pár dnů a pak se vrátí zpět do USA. Jenže situace se zvrtne, když zemře Barryho a Jamalův otec. Starší bratr tak začne vládnout zemi, jenže je to silně nevyrovnaná a psychopatická osobnost a Barry se rozhodne, že udělá vše pro to, aby zajistil lepší budoucnost pro obyvatele Abbudinu.

Zápletka je to bezesporu zajímavá. Je sice pravda, že příběh středovýchodní diktátorské rodiny může vypadat jako těžce uvěřitelný, něco s čím se dá těžko ztotožnit, ale tvůrci si dali záležet na tom, aby to nepůsobilo absurdně. Je očividné, že mají nastudovanou geopolitickou situaci a silně se inspirují u aktuálního dění a díky tomu je Tyrant v rámci možností realistický.

Pomalé ale zábavné

Sympatické je to, že po samotném divákovi seriál nevyžaduje až tak hlubokou znalost politické situace na Blízkém a Středním východě. Samozřejmě, určitý základní přehled o tom, co se děje například v Egyptě nebo Libyi je na místě, ale není třeba mít doktorát z Blízkovýchodních studií, abyste se v ději neztratili. Stačí si občas přečíst noviny.

Tyrant je sice desetidílný seriál, ale to neznamená, že má hned od počátku rychlé tempo. Naopak rozjíždí se poměrně pomalu, ale rozhodně není nudný. Ono pletichaření, politikaření a neustálá paranoia za zdmi paláce je natolik strhující, že nejsou nutné akční scény a podobné pozlátko, aby člověka seriál chytil a nepustil.

Projektu se dobře daří nastínit situaci v zemi, kterou svírá strach díky egomaniakovi v jejím čele. Scenáristé to ale někdy přehánějí a z Jamala dělají zloducha až bondovských rozměrů. Spáchá pár věcí, které mají hlavně šokovat, což je v určitých případech zbytečné. Ovšem, fajn je, že ho nenastínili jen jako jednodimenzionálního "kruťase", ale ukazují i jeho lidskou stránku, jeho snahu získat lásku svého mladšího bratra nebo své chladné ženy Leily (Moran Atias). Ta je takovou šedou eminencí našeptávající svému muži do ucha rady, které z něj mají v očích národa udělat silnějšího muže. Právě ona je jednou z hlavních záporaček, i když to tak na první pohled nemusí vypadat. A nenávidět ji, to je velmi snadné. Je to prvotřídní potvora.

Krev není voda

Strhujícím způsobem je také nastíněn přerod Barryho z obyčejného pediatra žijícího klidným životem v muže, který tahá za nitky a pomalu ztrácí zábrany ve snaze ochránit svůj národ i svého bratra před ním samotným. A pro to je ochoten zapomenout na své morální zábrany a udělat věci, na které by dříve ani nepomyslel.

Samozřejmě, je snadné smát se hlavnímu hrdinovi za to, že se po dvaceti letech přiřítí domů a očekává, že spasí celou zemi. Ovšem, pokud se člověk vžije do jeho kůže, nemůže se mu divit, že se o to alespoň pokusí, bez ohledu na to, že riskuje svůj život i rodinu.

Četl jsem komentář, že výkon Adama Raynera v roli Barryho je nudný a herec nemá charisma, ale s tím se v žádném případě nemůžu ztotožnit. Jsem naprosto opačného názoru. Adamův minimalistický přístup k jeho postavě, kdy zbytečně nepřehání, ale z jeho výrazů je čitelné, co cítí, mě naopak oslnil a také si myslím, že charismatu má herec na rozdávání.

Pochvala míří i k Ashrafovi Barhamovi, který zvládá obě polohy - mocí posedlý tyran i normální člověk, který rád rybaří a touží po trošce klidu.

Postranní dějové linie slabší

Obsazení bylo zvoleno dobře. Ať už v případě hlavních i vedlejších rolí. Samozřejmě, je tu pár výjimek, ale jen málokterý herec je rušivým aspektem, který by výrazně ovlivnil dobrý dojem ze seriálu.

Co mě ale docela mrzelo, je to, že v případě některých postav nebyl jejich příběh rozvíjen dostatečně. Především to platí pro děti Barryho a Molly jménem Sammy (Noah Silver) a Emma (Anne Winters). Zatímco Sammy je gay, který si s chutí užívá luxusu, Emma je z toho, co se děje v Abbudinu velmi nesvá a nelíbí se jí přístup jejího dědečka a později strýce k tamějším obyvatelům.

Ale ani jeden dění příliš neovlivní, čas od času pronesou pár věty, ale to je v podstatě vše. Respektive Sammy dostane více prostoru, když se zakouká do fešáka Abudala (Mehdi Dehbi), syna člena palácové ochranky. Vztah se začíná rozvíjet, ale pak je rychle utnut s tím, že Abdul Sammymu oznámí, že si chtěl jen užít a je vystaráno.

Z tématiky přístupu k homosexualitě v této části světa se dalo získat podstatně více, takhle působila tato zápletka dost odbytě a uspěchaně.

Verdikt:

Nejde o něco, co by uspokojilo fanoušky dynamických akčních thrillerů. Je to pomalu plynoucí podívaná, která sází na intrikaření, nenápadné přetahování o moc a dialogy, které v sobě často skrývají více, než by se mohlo na první poslech zdát. Bez ohledu na pozvolnější dynamiku, je seriál strhující a dobrému dojmu pomáhají i civilní, a přesto působivé herecké výkony. Další plusový bod si seriál zaslouží za vcelku autentické zachycení středovýchodní atmosféry. Ještě nějakou pozornost by si zasloužily dějové linky vedlejších postav, ale to snad bude napraveno ve druhé řadě, která už byla schválena a bude mít o tři díly více, než ta první (tedy 13 epizod).

Hodnocení: 9/10