Když se objevil trailer na Kingsman: Tajná služba, nedalo se říci, že by nezaujal. Extrémně stylová kombinace starých bondovek a moderního prostředí, svižná hudba, hvězdné obsazení a patřičně dynamická akce. Podobně slibné trailery jsou k vidění každou chvíli, ale finální podívaná je obvykle nevalné kvality. Výsledné filmy mívají tendenci se rozjet, zopakovat scény z traileru, přibrzdit, tři čtvrtě hodiny nudit a na konci naservírovat pokus o finále, které zaručí, že film přece jen doporučíte známým. Vsadím se, že by Kingsman dopadl úplně stejně, kdyby za ním nestál "šílenec" Matthew Vaughn (Hvězdný prach, X-Men: První třída, Kick-Ass).
"Jsem Matt a jste mi ukradení"
Matthew Vaughn je úkaz v Hollywoodu opravdu zcela ojedinělý. Jeho zvykem je vzít si patřičně šílenou premisu a sepsat k ní scénář tak, aby film navzdory všem předpokladům fungoval. Problém s takovými filmy bývá ten, že buď je studia rovnou odmítnou nebo začnou nepříjemně zasahovat do tvůrčího procesu. To si ovšem manžel Claudie Schiffer nenechává líbit. Natočí si projekt po svém a pak už jen sleduje, jak nad hotovým produktem mění studia názor. Kvůli Kingsman dokonce odmítl režii X-Men: Budoucí minulost (recenze). Údajně z důvodu nedostatečné kreativní svobody.
"Máme hrozně moc peněz a chceme konat dobro"
Film vypráví o tajné špionážní organizaci Kingsman, která se navenek maskuje jako krejčovský salon. Nic nového pod sluncem, pomyslíte si. Je to přece nesmysl. Kdo ji financuje? Kde se vzala? Proč koná mír? ...sekundu na to vás ale Vaughn odzbrojí rafinovaným vysvětlením o drahém předválečném oblékání špiček světa, o darování velkých finančních sum za účelem míru a o zmanipulovatelnosti vládních výzvědných služeb. Kingsman působí po celém světě a v jejím čele je uzavřená skupinka špičkových agentů, kteří si říkají jmény rytířů od kulatého stolu. Jak už to bývá, občas se něco nepovede a někdo z agentů v akci zemře. Každý ze zbývajících pak navrhne kandidáta na jeho náhradu. Následně mezi adepty na funkci Kingsmana proběhne "výběrové řízení".
"Gratulujeme, postupujete..."
Na začátku se jedna taková tragédie stane, když jeden z agentů, Lancelot, zachrání Galahadovi (Colin Firth) život skokem na granát. Jeho náhradník funkci vykonává dalších sedmnáct let, načež je v nepodařené sólo akci rovněž zabit. Po jemné kritice třídního systému navrhne Galahad jako kandidáta syna původního Lancelota, Garyho "Eggsyho" Unwina (Taron Egerton). Galahad Eggsyho vytáhne z vězení, náležitě stylově se představí a společně nad pintou Guinesse zavzpomínají na Eggsyho tátu. Eggsy nevypadá jako vhodný kadet, protože Kingsmany většinou verbují z řad studentů na prestižních univerzitách. Galahada ale přesvědčí Eggsyho schopnosti a dá mu šanci. Následuje velmi drsná, místy vtipná a překvapivě nevyzpytatelná soutěž mezi kandidáty, během které se Eggsy sem tam pokouší řešit nepříjemnou situaci kolem své matky a nevlastního otce.
Roztomilý záporák a obligátní Michael Caine
Druhá příběhová linka se točí kolem magnáta Richmonda Valentina (Samuel L. Jackson). Velmi výstředního internetového miliardáře a člověka, který věří, že lidé svou přítomností škodí planetě a že je jí potřeba pomoci. Nemá rád krev a rád se "moderně" obléká. Jeho protiklad je šéf Kingsmanů, Arthur (kdo jiný než Michael Caine). Oba o sobě a o svém působení dlouho neví. Se smrtí druhého Lancelota však Kingsman začne Valentinovu firmu vyšetřovat. Postupně odkrývá Valentinův záměr a jeho megalomanské provedení. Obě zápletky zní zprvu přímočaře, Vaughn však později naservíruje několik zvratů, které sice nejsou úplně na Fincherovo úrovni, ale i tak překvapí a zafungují. Vše pak končí totálně ujetým finále, kde je odměnou anální sex, lidé ztrácí hlavy ve všech slova smyslech a které na konci i přes všechnu tu zběsilost navodí příjemný pocit.
Ukoktaný král? Ale kdepak...
Dobrá, příběh neodbyli. Jak jsou na tom herci? Jednoduše skvěle. Hrdinou dne je Colin Firth (Králova řeč, Láska nebeská). V této poloze ho ještě neznáme. Galantním gentlemanem je Colin i ve skutečnosti, ale když se kolem semele nějaká akce, nasadí dosud nevídanou fazónu drsného rváče. Možná ještě větším překvapením je nováček Taron Egerton. Na herce, který má za sebou jen pár seriálových epizod a jeden větší film, hraje opravdu skvěle. Vaughn opět boří stereotypy, když ukazuje, že se dá najít muskulaturní mládež, která nehraje jako Taylor Lautner. Oba pánové prý prošli náročným výcvikem. Je to vidět.
Samuel L. Jakcson (Pulp Fiction, Star Wars I-III) si svou roli užil. Dovolím si říct, že něco tak šíleného snad ještě nehrál. Dobrosrdečný šišlající záporák v kšiltovce nakřivo není zrovna snadno uchopitelná postava. Zhostil se jí však na výbornou. Michael Caine (Harry Brown, Dokonalý trik, Temný rytíř povstal) odvádí již standardní výkon, ale na rozdíl od mnoha jiných projektů posledních let, sem to vyloženě sedí.
Vedlejší role poté obstarávají excelentní, komorně vtipný Mark Strong (Hvězdný prach, RocknRolla, Kód Enigmy) a dvě relativně neznámé dámy Sophie Cookson a Sofia Boutella.
Proč to sakra funguje?
Nejgeniálnějsí je na Kingsman: Tajná služba Vaughnův obrovský apel na detail. Podobně jako u Kick-Ass, všechny ty drobnosti, které by podobně ztřeštěný scénář jindy poslaly do béčkových vod, jsou tady prostě vychytané. Když se postavy oblékají do extrémně drahých obleků, tak jsou opravdu na míru šité a jen s velmi drahými doplňky. Přesně tak, jak by to člověk u britské špionážní služby čekal. Když Galahad ukazuje Eggsymu špionážní gadgety, poznamená, že komerční technologie tu špionážní občas dožene. Když Eggsy utíká před kumpány svého nevlastního otce, nehraje žádná očekávaná epická perkusní skladba plná taiko bubnů, ale track od (tématicky mladého Brita) Dizzieho Rascala. ...seznam pokračuje dál a dál. Vaughn dává svou absolutní kontrolu nad projektem znát i ve scénách, které popichují samotnou podstatu toho, na co se právě díváte. Jako když Galahad a Valentine sedí a mluví o tom, jak se dnešní špionážní filmy berou moc vážně. Vaughn prostě přesně ví, co chce, a umí si za vizí jít s obdivuhodnou přesností. Proto nemá rád, když mu do práce někdo mluví a přesně proto to taky kupodivu všechno dává smysl a funguje.
Zkazili alespoň provedení?
Akční scény jsou ještě o úroveň svižnější a bláznivější, než v Kick-Ass. Jsou plné všemožných prostřihů na letící předměty, těla, části těl... Kamera tak jakoby komiksově proskakuje mezi jednotlivými prvky bitek bez toho, aniž by se nějak výrazně ztratila kontinuita boje. Jednou z mála slabin filmu však byly vizuální efekty. Většina z nich funguje, ale sem tam se objeví záběr, který není úplně špičkový. Zejména záběry z komplexu pod krejčovstvím. Občas se zdálo, že geometrii a nasvětlení záběru určoval nejspíš až finální kompozitor, což některým scénám ubíralo na reálnosti. Myslím, že osvědčenější VFX studio by odvedlo více "neviditelnou" práci. Na druhou stranu, nejednalo se o nijak rušivý problém.
A hudba?
Hudbu obstarávali Hanry Jackman (Ten samý Zimmerův odchovanec, jako v nedávné Velké šestce.) a Matthew Margeson. Dovolím si říct, že jim tu nebylo dáno moc prostoru k hudební experimentaci. Stylizace filmu si často vyžadovala spíše klasické orchestrální aranže, jen občas ochucené o nějaký ten modernější element či dynamickou kytarovku. Na druhou stranu, úkolu se zhostili se ctí. Hudba je příjemná, nenucená, patřičně honosná a navozuje vždy odpovídající pocit. Zejména pak ve finále, kde se opravdu extrémně rychle střídají komické a vážné polohy. V těch komických hrála parodizující Give It Up, na kterou pánové vždy jak rytmicky, tak harmonicky navázali, aby v příští sekundě celou kompozici stočili do temné orchestrálky. Opět to jen přidalo ke stravitelnosti té jinak ukrutné šílenosti, co se na konci odehraje.
Lepší než Bond?
Hodnocení: 10/10
Souhlasím, dlouho jsem se nebavil v kině, jako na Kingsmanovi..
OdpovědětVymazatJá stále nevím, jestli se mi film líbil. Nemám vůbec žádný problém s nekorektním humorem, nemám problém s absurdnem (ty hlavy byly snad nejlepší část filmu), miluju britskou školu. Nicméně byly okamžiky, kdy jsem si říkala, jestli to fakt myslí vážně. Některé scény byly patetické až za hranu, zbytečně přehrávané, naprosto skvělé akční scény byly mnohdy příliš dlouhé a to je naprosto zabilo. Byly okamžiky, kdy jsem se smála a pak okamžiky, kdy jsem se modlila ať už to skončí. Knihou jsem nepolíbená, takže nevím jak moc se liší nebo neliší od předlohy. Výběr hlavního hrdiny jsem taky úplně nepochopila, zejména vedle Collina fungoval spíš jako prkno, než jako herec. Závěrečná scéna mi přišla příliš americká do "britského" filmu a jenom korunovala celý ten rozporuplný pocit z toho, co jsem viděla. Moc jsem chtěla,aby se mi ten film líbil, místo toho jsem spíš zklamaná. (a to jsem nečekala mnoho, jenom jsem něco neurčitého četla, viděla omylem jeden trailer a četla pochvalu na twitteru)
OdpovědětVymazatJsem na to zvědavý, podle traileru jsem si představoval něco jako Spy Kids v kombinaci s Hunger Games, ale podle hodnocení to vypadá hodně dobře. Snad nezklame.
OdpovědětVymazatJeště lepší, než jsem doufal a to Vaughnovu práci dobře znám. Ne každý (skoro nikdo) nedokáže zkombinovat parodii špiónských filmů s jejich poctou, přidat poctivou dávku absurdity, skvělé akční scény, šišlajícího Samuela L. Jacksona, badass Colina Firtha, sympaťáka Tarona a udělat z toho jeden z nejzábavnějších filmů posledních let.
OdpovědětVymazatJen to řekni. Nikdo to tak neumí. :D X-men supr, ale za mě nejzářivějším příkladem Vaughnovštiny jsou Stardust, Kick-Ass a teď tohle. Vymyslet na první pohled totálně nefunkční a přeplácanou premisu a natočit podle ní totálně nářezovej film. To je prostě jeho styl, neumim si pomoct. :D ...a co film, to úspěch. Nemůžu se dočkat, co vymyslí příště.
VymazatNo jsem zvědav, co se v jeho hlavě zrodí :D.
Vymazat