TV RECENZE: Daredevil - Netflix to natřel klasickým televizím. Jeho komiksový seriál strká konkurenci do kapsy

Jedním slovem lahůdka.

Když bylo oznámeno, že Netflix ve spolupráci s Marvelem připravuje pět komiksových sérií (Daredevil, AKA Jessica Jones, Luke Cage, Iron Fist a Defenders), udělalo to bezpochyby radost mnoha lidem (mě nevyjímaje). Streamovací společnost Netflix neustále dokazuje, že její projekty mohou bez mrknutí oka konkurovat seriálům klasických televizí. Neměl jsem tak pochyb, že ani tentokrát nezklame.

Trošku jsem ale znervózněl, když bylo oznámeno, že spíše než o komiksový seriál půjde o kriminální podívanou. Navíc, některé z uvolněných materiálů mě úplně neoslnily. Nakonec jsem se tak zrovna nehnal do sledování prvního dílu.

Ale teď už je mi jasné, že jsem Daredevila a jeho tvůrce (v čele s Drew Goddardem) podcenil. Seriál se ukázal být jedním z nejpůsobivějších komiksem inspirovaných projektů za poslední roky. A to paradoxně i přes fakt, že je spíše thrillerem/kriminálkou s komiksovými prvky než klasickou komiksovou záležitostí, na které jsme z kina i televizi zvyklí.

Jestli se i ostatní chystané série, alespoň částečně přiblíží svou kvalitou Daredevilovi, tak se máme na co těšit. A to píši bez špetky ironie.

Klasický příběh o zrodu se nekoná

Daredevil vcelku překvapivě není úplným origin příběhem. Matt Murdock (Charlie Cox) je nám představen ve chvíli, kdy už se po městě v masce (byť ne té klasické červené s rohy) prohání a snaží se bojovat proti zločinu.

Nejsme tak svědky "zrození" Daredevila, což je upřímně řečeno osvěžující. Je někdy docela nuda sledovat první nemotorné krůčky superhrdiny a jeho snahy o ovládnutí svých schopností.

Netřeba připomínat, že Matt získal své talenty v dětství, takže v době, ve které se odehrává seriál, už s nimi umí dobře pracovat a může se na ně spolehnout. A stejně tak, už má za sebou slušný bojový výcvik, takže se zvládá ohánět.

Ale o to, co vedlo k tomu, že se z něj stal obávaný "ďábel z Hell´s Kitchen", úplně ochuzeni nebudeme. Seriál docela často spoléhá na flashbacky.

Přiznám se, že z toho obvykle nemám radost. Často mi přijdou "útržky z minulosti" jako "vata", ale ne v tomto případě. Díky flashbackům se dozvíme, co dané postavy (a nejen ty kladné) formovalo a mnoho událostí získá nový smysl.

Je nutné zmínit především epizodu, která odhaluje minulost Kingpina (Vincent D'Onofrio). Ta je bez přehánění strhující.

Postavy skvěle napsané i zahrané

Ztvárnění jednotlivých postav na obou stranách barikády je jedním z nejvýraznějších (ne-li úplně nejvýraznější) pozitiv celého seriálu. Velmi často je chválen Vincent D'Onofrio (mimochodem, víte, že v zábavném filmu Noční dobrodružství ztvárnil Thora? Respektive někoho, kdo je mu hodně podobný). A není se čemu divit, je v roli Wilsona Fiska/Kingpina skvělý. Vincentovo podání legendárního Daredevilova protivníka je dechberoucí.

Působivosti dané postavy pomáhá i scénář. Ten ho nenačrtl jako typického zloducha, který drží bílou kočku a démonicky se směje. Fisk je někdo, kdo věří, že to, co dělá, je správné. Povětšinu času je klidným mužem, který se zdá být tak trošku zlomený a rezignovaný, ale když na to přijde, vyjde na povrch jeho pravé já. Agresivní, děsivé a bezcitné.

V rámci třinácti epizod první řady sledujeme jeho pomalý, ale zřetelný přerod z místy až sympatického člověk v někoho, z koho se vám stáhnou půlky hrůzou.

Ale i přesto je na první pohled mnohem děsivější Fiskova pravá ruka James Wesley (Toby Leonard Moore), který díky svému mrazivému klidu a poznámkám o svém "zaměstnavateli" vyvolává u ostatních oprávněné obavy. Opět je na místě poznamenat, že postava zaujme i díky skvělému castingu.

Jedním z mých favoritů je Leland Owlsley (Bob Gunton), komiksovým fandům známý jako Owl, jehož cynické a sarkastické poznámky vždy zaručeně pobaví.

Mohlo by se zdát, že Charlie Cox (kterého mám rád už od Hvězdného prachu) je trochu zastíněn herci ztvárňujícími záporáky. Ale to je omyl. Charlie nesází na tak výrazné projevy, jako například Vincent, ale to neznamená, že nepodává výtečný výkon.

Naopak, jeho civilní herectví je velmi působivé. Má takové charisma, že když se usměje, tak se nedivíte, že Matt Murdock nemá problém získat jakoukoliv krásnou ženu. Když je zlomený, není to na první pohled znát, ale stačí pozorně sledovat mimiku jeho tváře, ze které je čitelná bezvýchodnost dané situace. A ve chvíli, kdy je Mattovi do pláče, je ho člověku skutečně líto.

Kromě toho je vidět (to asi není vhodně zvolený termín), že Charlie spolupracoval s lidmi, kteří mají zkušenosti se slepci a divák nemá problém mu uvěřit, že je jeho hrdina opravdu nevidomý.

Velmi mě překvapilo, jak si scenáristé poradili s parťákem a nejlepším kamarádem Matta Foggym (Elden Henson). Po první epizodě jsem očekával, že půjde o klasického sidekicka, jehož jediným účelem bude chrlit jednu trapnou a slizkou hlášku za druhou, ale pro děj nebude mít podstatnější smysl.

Ale omyl. Po chvíli jsem si Foggyho oblíbil. Vyklubala se z něj sympatická postava, která nabízí mnohem více, než jen odlehčení.

To ale zvládá, společně s Karen v podání Deborah Ann Woll, také. Jejich společné škádlení a hlášky jsou zdrojem trochy vítaného humoru.

Marvel nikdy nebyl tak temný

A je ho třeba, protože Daredevil je zatím tím nejtemnějším (ať už je řeč o filmech nebo seriálech), co Marvel nabídl. Přece jen, jeho projekty jsou obvykle prošpikovány nadhledem, ale Daredevil jde jinou cestou.

Má intenzivní atmosféru, která se vám od první minut zaryje pod kůži a téměř budete cítit, jak je život v newyorské čtvrti Hell´s Kitchen těžký. Respektive je obtížné stavět se proti někomu, kdo má obrovské finanční zdroje, ovládá vše od policie až po média a neštítí se ničeho, aby dosáhl svého.

Fisk je důstojným soupeřem a ústřední hrdinové mnohokrát poznají, že dát se s ním do křížku má nepříjemné následky. Několikrát se ocitnou v tíživé situaci a jejich bezmoc je úspěšně přenášena na diváka. Nevzpomínám si, že bych u jiné podívané od Marvelu byl tak deprimován (v dobrém slova smyslu).

V případě Daredevila Marvel opustil svůj klasický rozjuchaný svět a vydal na surové místo, které je temné a slunce na něm skoro nikdy nesvítí.

Současně je nám ale několikrát připomenuto, že i Daredevil je součástí většího universa, takže se dočkáme zmínek o Iron Manovi nebo Thorovi, případně odkazu na postavu Creeda (což je občanské jméno Absorbing Mana, který se objevil v Agents of S.H.I.E.L.D.) A nebojte, uvidíte i Stana Lee (i když jen na fotografii). Plus se samozřejmě můžete těšit na pár dalších ikonických postav z komiksů (skvělého Sticka například). Pozorný divák odhalí hromady odkazů na kreslené sešity a další projekty od Marvelu.

Spíše akční thriller než standardní komiksová série

Už jsem nakousl to, že tvůrci slibovali spíše thriller/kriminálku a je to tak. Ne snad, že by se 90 % času pečlivě studovaly důkazy a trávili bychom čas v laboratoři. Ale Daredevil nespoléhá jen na své úctyhodné bojové schopnosti, ale v boji proti Kingpinovi hlavní postavy volí i jiné metody, než jen jednu dobře mířenou ránu mezi oči.

Ostatně, Matt a Foggy jsou právníci, takže součástí snahy dostat se Fiskovi na kobylku je vyslýchání svědků, šťourání se v účetních dokladech, příprava článku o Kingpinově minulosti...

Ale žádný strach, na akci také dojde. A je velmi dobře propracovaná. Pěstní souboje jsou choreograficky skvěle zvládnuté, okořeněné o líbivou akrobacii i docela slušnou dávku brutality.

Je také překvapivé, že Daredevil není prezentován jako neporazitelný bijec, ale párkrát to pořádně schytá. I superhrdinové (nebo většina z nich) krvácí.

Jedinou výtku, pokud jde o akční složku, mám ke zbytečnému používání závěsných lan. Nesází se na ně často, ale párkrát i nezkušené oko pozná, že Daredevil provádí kousky, které nejsou ve fyzických možnostech člověka. A to ani skvěle vycvičeného.

Kolísavé tempo a nevyužitá postava

Není to jediný zápor. V několik pozdějších dílech se zdá, že seriálu malinko dochází dech a některé epizody nejsou tak intenzivní, jak bych si přál (i když bych je v žádném případě neoznačil za nudné nebo nezáživné). A nebyl jsem unesen ani postavou Claire Temple (Rosario Dawson), která byla k vidění jen v několika dílech a nemám pocit, že by děj posouvala zajímavým směrem (vlastně její přítomnost měla na příběh jen minimální dopad).

Další věc a to notně subjektivní, je, že si vůbec nejsem jistý, co si myslet o kostýmu Daredevila. Možná mi byl trochu bližší ten, který byl k vidění ve filmovém Daredevilovi (který jinak ale seriálové verzi nesahá ani po kotníky a to ani, pokud jde o obsazení).

Ale jde jen o opravdu malé nedostatky, které mi rozhodně nezkazily skvělý finální dojem. Po dlouhé době jsem sledoval seriál, u kterého jsem se nemohl dočkat každé další epizody (takže je fajn, že Netflix uvolnil všechny najednou).

Verdikt:

Netflix ve spolupráci s Marvelem přichází se seriálem, který překvapuje svou intenzivní atmosférou, temným pojetím a sympaticky depresivním nádechem. U Marvelu jsme zvyklí na určitý nadhled, ale na ten zapomeňte. Je to dobře, ráznější pojetí Daredevilovi sluší. A bylo by ostudné nezmínit vynikající herecké výkony, z nichž si některé zaslouží minimálně nominaci na nějakou prestižní cenu. Bodují představitelé kladných i záporných rolí.

Není to klasický komiksový seriál. Jde spíše o thriller s komiksovými prvky. A funguje to výtečně. Ne, že by bylo vše úplně dokonalé, závěsná lana během akčních scén jsou zbytečná a ne u všech postav je využit jejich potenciál. Ale takové drobnosti nemohou zkazit skvělý dojem z celého seriálu.

Hodnocení: 9/10

P. S.: Skvělá zpráva, druhá řada dostala zelenou. Uvidíme ji v příštím roce.