RECENZE: Avengers: Age of Ultron - Noví Avengers jsou větší a explozivnější než jednička. Ale jsou i lepší? Nebo alespoň stejně dobří?

Filmová událost roku?

Na rozdíl od mnoha jiných jsem do kina na Avengers: Age of Ultron nevyrazil s přehnanými očekáváními. Doufal jsem v komiksový nářez, který bude bodovat díky povedené vizuální stránce, sympatickým postavám a slušné porci nadhledu. Jednička mi přesně tohle nabídla, tak proč ne dvojka?

To první vyšlo, obrazově je na tom pokračování jednoho z nejúspěšnějších filmů všech dob dobře, ale pokud jde o jiné aspekty, tak mě některé z nich docela zklamaly. Ne moc, ale přesto zklamaly.

Ale začnu tím pozitivním. Opravdu mě potěšilo, jak dobře Marvel provázal události z Agents of S.H.I.E.L.D. a Avengers: Age of Ultron. Velmi doporučuji zhlédnout aktuální epizodu Agentů ještě před návštěvou kina. Na druhou stranu, chvályhodné je, že i bez znalosti marvelovského seriálu, je příběh Avengers srozumitelný.

On ostatně není kdovíjak složitý. Vlastně je ve své podstatě velmi jednoduchý. To by sám o sobě nebyl problém. Ani jednička nebyla zrovna komplikovaná. Jenže, Age of Ultron se snaží tvářit, že má určitý přesah.

V rámci oblíbeného trendu "vše musí být temné a osudové" i Avengers ubrali, pokud jde o nadhled (naštěstí pošťuchování ústředních hrdinů zůstalo) a zamířili do poněkud vážnějších vod. Ale je tu jeden problém. Zůstali někde mezi. Odlehčený tón byl utlumen a současně není atmosféra dost temná, abychom měli pocit, že sledujeme něco víc než jen standardní marvelovku.

SOUVISEJÍCÍ: Soutěž s Posters.cz o plakáty Avengers: Age of Ultron

Je to hlavně díky scénáři. V něm se řeší to, že jedinou cestou jak zachránit svět, je likvidace nejhoršího parazita (ano, jsme to my, lidé), ale film nejde zrovna do hloubky. Na jedné straně jsou Avengers, kteří věří v člověka, na druhé je Ultron (James Spader), který chce zničit nejmocnější hrdiny světa a případně rod homo sapiens sapiens, pokud se nevyvine.

Ne snad, že bych očekával sáhodlouhé dialogy na toto téma, ale scénář řeší otázku "Je největším nebezpečím pro lidstvo lidstvo samo?" nepříjemně povrchním způsobem. Situaci jakž takž zachraňuje, že sami Avengers dumají nad tím, zda jsou "ti dobří" nebo "monstra", ale hledat ve filmu komplexnější myšlenku, to je skoro zbytečná snaha.

A bylo by to naprosto v pořádku, kdyby se ovšem Age of Ultron nesnažil tvářit, že je dospělejší než předchozí díl. Joss Whedon se měl rozhodnout, zda hodlá zůstat u stylu jedničky, která byla jednoduchou, ale svěží zábavou nebo chce něco výrazně vážnějšího. A zřejmě si nebyl jistý, kterou cestou se vydat, takže jde o ne úplně povedenou směsici obojího.

Něco více o postavách

Když se bavíme o scénáři, tak je milé, že odhalíme něco více o životě některých Avengerů, kteří předtím zůstávali trošku upozadění. Je řeč například o Hawkeyeovi (Jeremy Renner). Poprvé za celou dobu, kdy figuruje v MCU (Marvel Cinematic Universe) jsem měl skutečně pocit, že je pro tým přínosem.

Ocenil jsem, že dostala více prostoru i má oblíbenkyně Natasha alias Black Widow (Scarlett Johansson). Ovšem, ne všechno, co se týká právě jí, bylo ideální. Nevím jak ostatním, ale mně její vztah s Brucem Bannerem (Mark Ruffalo) přišel zbytečný. Raději bych byl, kdyby autoři ponechali jejich pouto v platonické rovině.

Přibylo nám několik nováčků, kteří jsou do děje zakomponováni relativně přirozeně, nejsou tam násilně natlačeni. Nejvíce prostoru dostala Wanda Maximoff/Scarlet Witch (Elizabeth Olsen) a nic proti tomu, postava je to zajímavá.

Naopak, její bratr Pietro Maximoff/Quicksilver (Aaron Taylor-Johnson) hrál místy "druhé housle". To mě určitě nepotěšilo, Aarona mám rád už od dob Kick-Ass (respektive Rytířů ze Šanghaje). Za celou dobu pronese jen pár vět, pro děj nemá větší význam a přestože jeho akční scény nejsou špatné, tak rozhodně žádná z nich není tak skvělá jako ta, kterou předvedl Quicksilver (Evan Peters) v "konkurenčních" X-Men: Budoucí minulost.

Nakonec tu máme Visiona (Paul Bettany), který vstoupí na scénu v relativně velkém stylu a potenciál této postavy je nemalý. Ne úplně využitý, ale je očividné, že se dočkáme v dalších dílech.

Velkou radost komiksovým fandům určitě udělá nejen zábavné cameo Stana Lee, ale i to, že se ve filmu mihnou další hrdinové z jiných marvelovských sérií a dočkají se svých patnácti minut slávy. Marvelu se musí nechat, že umí dát divákovi pocit, že každý jeho projekt je součástí něčeho většího.

Zloduchy nám zastupuje Ultron, který je na jednu stranu hrozivý, mocný a představuje pro Avengers reálné nebezpečí, ale opět se vracíme k tomu, že je scénář povrchní a Ultron zůstává poměrně "plochým" záporákem ve stylu "Jsem děsivý robot, kdo se mi nepodvolí, zemře".

Navíc, jeho zrození je hodně uspěchané. Objeví se za pár minut, aniž bychom se dočkali detailnějšího vysvětlování jeho vzniku.

James Spader je vynikající, jeho hlasový projev je strhující, ale ani to nestačí, aby se Ultron alespoň přiblížil působivosti Lokiho (Tom Hiddleston) z prvního dílu. Ikonický padouch Ultronova formátu si zasloužil o něco lepší představení filmovému publiku.

Akce hromada, ale...

Dost fňukání týkající se scénáře. Jak je na tom akce? Je jí dost a naservírovány jsou nám momenty, u kterých zaplesá srdce milovníků kreslených sešitů. Jde hlavně o souboj Iron Mana (Robert Downey Jr.) v brnění Hulkbuster a Hulka. Ale jinak jsem se dočkal překvapivě mála scén, u kterých by mi projel mráz po zádech.

Vlastně se to stalo je jednou, během akční scény v kostele. Zatímco první Avengers mi nabídli několik okamžiků, kdy jsem si říkal "Kruci, já chci být superhrdina a zachraňovat svět", tak tentokrát mě akce nechávala relativně chladným.

Je jí dost, je epičtější, ale současně jí často chybí něco, co by ji odlišilo od konkurence a je nutné zmínit také to, že se střihač opravdu vyřádil a díky tomu je několik momentů tak zběsilých, že divák pořádně neví, co se na plátně děje.

Drobným rozčarováním pro mě bylo i finále, které bylo na můj vkus zbytečně roztahané a na konci mu chyběla pořádná gradace.

Ale zase je na místě poznamenat, že triky jsou obvykle na velmi slušné úrovni a oči zklamány nebudou.

I tak jsem ale neodcházel z kina vysloveně nadšený. Měl jsem možnost zhlédnout klasický blockbuster. Vizuálně uspokojivý, ale nenabídl skoro nic, s čím by se už nevytasila konkurence. Zhlédl jsem, nenudil jsem se (i když pravda, pár pasáží bylo docela nezáživných), ale za pár dnů si jen matně vybavím, o čem to vlastně bylo. A tentokrát nebude důvodem fakt, že jsem ve svém věku už poměrně sklerotický, ale to, že z mého pohledu nedisponují Avengers: Age of Ultron skoro ničím, co by bylo zapamatovatelné.

Verdikt:

Avengers: Age of Ultron vsadili na populární "temnější pojetí". A je dost sporné, jestli to byl dobrý krok. Právě nadhled hodně pomohl prvnímu dílu, aby překonal konkurenční projekty. V Age of Ultron byl ale utlumen (naštěstí zůstalo rýpání ze strany členů týmu). Důvod je prozaický, film chce působit osudověji a dospěleji. K tomu by byl ale potřeba komplexnější scénář, který by šel víc do hloubky. Trefou do černého není ani akce. Je jí sice pořádná porce, ale místy je dost nepřehledná a zapamatovatelné jsou možná tak dvě tři scény, což je dost málo.

Ale není tak zle. Dynamika a chemie týmu stále fungují, postranní dějové linie několika postav jsou prezentovány lákavě, někteří nováčci zaujmou a triky dopadly docela dobře. Divákovi se tak dostane vcelku zábavný, ovšem ve většině ohledů standardní blockbuster, kterých se každý rok objeví několik. Jakkoliv to zní jako klišé, tak nezbývá než pronést okřídlené "Čekal jsem víc".

Hodnocení: 7/10