TV RECENZE: Once Upon A Time - Čáry máry pod kočáry počtvrté a hluboce zamražené

Jak se povedla čtvrtá série pohádkového seriálu?

TATO RECENZE OBSAHUJE SPOILERY!

Once Upon A Time byl v době svého startu pro domovskou stanici ABC velkým hitem. Po dlouhé řadě únavných kriminálek a nevtipných sitcomů se na obrazovkách celoplošné televize objevil originální seriál s množstvím pohádkových bytostí a upravených verzí známých pohádek. Pravda, pohádkové flashbacky možná nebyly po vizuální stránce nejdokonalejší, ale diváci si časem zvykli. Jenomže s dalšími řadami přišly chyby v úsudku scenáristů a s nimi ruku v ruce klesající sledovanost. Před startem čtvrté řady tak vyvstala otázka, se kterou se dřív nebo později musí potýkat každý přetrvávající seriál: "Jak náš projekt udržet svěží a originální?"

Příliš nástrojů = málo muziky

Hlavní scenáristé a tvůrci seriálu Edward Kitsis a Adam Horowitz se opět spolehli na rozdělení řady na dvě víceméně propojené dějové linie. V první polovině byla chytře využita mánie kolem pohádky Ledové království, druhá půlka nabídla tři temné královny a zápletku s Autorem. Tvůrci nám tak opět do obličeje vmetli spoustu postav a jejich dějové linky. No a samozřejmě se nesmělo zapomenout ani na postavy staré a jejich vývoj.

Bohužel se nakonec ukázalo, že to bylo příliš velké sousto i na zkušené tvůrce, jakými Kitsis s Horowitzem dozajista jsou. Vzhledem k většímu množství zápletek se většina z nich nevyhnula krutému osudu vedlejších příběhů - byly pouze na vyplnění času, tedy až příliš povrchní a nevyužité. Příběh Elsy a jejího hledání ztracené rodiny se okoukal až příliš rychle a nastala nuda. Sami tvůrci si zřejmě byli vědomi, že na Ledovém království se stavět nedá, a tak do této poloviny série přimíchali i Sněhovou královnu, přičemž motiv hledání rodiny oba pohádkové příběhy propojil. Bohužel po zajímavém začátku se i tato zápletka velice rychle okoukala. Nosný příběh první poloviny čtvrté řady nakonec nedokázal naplnit svůj úkol, tedy zaujmout a působit jako pilíř příběhu.

Tuto povinnost nakonec převzala postranní linka Rampelníka s kouzelným kloboukem. Jen díky postavě Temného a jeho postranním úmyslům byla první polovina série zajímavá. Znovu se ukázalo, jaký poklad tvůrci v podobě charismatického herce Roberta Carlyla mají. Ten bez problémů zvládal přecházet mezi temnou a světlou stránkou své postavy. Když měl, naháněl strach, jindy se zase dokázal postarat o nejromantičtější scény série (ve spojení s Belle, samozřejmě). Například jejich tanec v úvodu série se zařadil mezi nejlepší scény seriálu, ačkoli to byla scéna ryze výplňová.

Stejně tak Rampelník seriál zachraňoval i ve druhé polovině řady, kde už byl postaven do role regulérního hlavního "záporáka". Linka s prohozením hrdinů a padouchů sice není nikterak originální, ale svému účelu posloužila dokonale. Dvouhodinové finále bylo perfektní a nabídlo přesně to, co má konec řady fantasy seriálu poskytnout - dobrodružství, emoce, kouzla, smrt i šťastný (tak trochu, než šlo všechno do kopru) konec. Dokonce si troufám tvrdit, že toto finále bylo za všechny čtyři řady nejlepší. Svižně odsýpalo, nikde nedrhlo.

Jenomže největší problém spočívá v tom, že než jsme se k tomuto finále dostali, museli jsme se prokousat tunou vaty. Osvobození Autora a vyjevení pravých Rampelníkových úmyslů by se vešlo do jediné epizody, ale takhle seriál samozřejmě nemůže fungovat. Děj se musí natáhnout. Záleží ale na tom, jak se to udělá. A scenáristé Once to udělali tak, že na nás vrhli další postavy - Cruellu De Vil, Maleficent a Uršulu. Jak se nakonec ukázalo, na děj měla výraznější vliv jen jedna z nich. Zbytek byl pouze do počtu, aby bylo co řešit v jednotlivých epizodách.

Verdikt

 Pokud se na čtvrtou řadu Once Upon a Time podíváme jako na celek, budeme značně rozpačití. Obě zápletky by se daly bez problémů osekat a ničemu by to neškodilo. Jenže právě to je u seriálu problém. Všechny zápletky by měly působit kompaktním dojmem a pokud jednu z nich odstraníme, zbyde nám polovina seriálu. Takhle zjistíme, že jsou zápletky dostatečně zajímavé a důležité. A to letos v případě tohoto seriálu nebyly. Jedinými nosnými postavami byli Rampelník a Regina. A ústřední zápletky by klidně mohly být nahrazeny těmi postranními s kloboukem a Zelenou v New Yorku. Na druhou stranu tah s využitím popularity Ledového království alespoň trochu pomohl sledovanosti, a tak se nejspíš i díky tomu dočkáme minimálně ještě jedné řady, ve které se bude hledat Merlin a řešit se Temná Emma. Tentokrát by to už ale chtělo zůstat věrný starým postavám a uzavření jejich linek, namísto nahazování velkého množství postav nových, jejichž příběhy seriál neutáhnou.

A také bych prosil méně čím dál tím protivnější Sněhurky v podání Ginnifer Goodwin. Její postava se zasekla a točí se v kruzích, přičemž s každou další otočkou máte větší chuť dát jí jednu do zubů. Vystát se dala jen ve finále jako zlá královna, protože tou změnou charakteru alespoň na chvíli dala zapomenout na ukňouranou ženskou, kterou se od první řady stala.

Sečteno a podtrženo, čtvrtá řada je o něco lepší než první polovina třetí série, ale přeci jenom už je seriál poměrně vyčerpaný a příští sezóna by měla být poslední. Jestli skutečně bude, to záleží na šéfech ABC.

Hodnocení: 6/10

Jak se čtvrtá řada Once líbila vám? Zaujaly vás ústřední dějové linky s Ledovým královstvím a temnými královnami nebo spíše postranní zápletky?