Téma: Čeká nás v blízké budoucnosti konec éry komiksových filmů?

Steven Spielberg se minulý týden pustil do předpovídání budoucnosti. Vzal si na paškál komiksové filmy a s neomylností Miloše Zemana jim vyvěštil konec. Nespecifikoval sice, kdy přesně to bude, ale poměrně bez váhání řekl, že podobně jako třeba westerny, i komiksové filmy jsou momentálně na vrcholu a přijdou doby, kdy ustoupí ze slávy. Mezi fanoušky to vzbudilo různé reakce, teď se ale ke Spielbergovi přidal nečekaný režisér - Zack Snyder, který je momentálně v komiksové tematice ponořený až po uši díky Batman vs Superman. Takže, pojďme se trochu zamyslet nad tím, co nás čeká.

Zack Snyder Spielbergovi odsouhlasil, že komiksové filmy pravděpodobně jednoho dne přijdou o svoji zlatou éru, kterou teď nejspíš prožíváme, zároveň ale poznamenal, že věří v Batmana a Supermana, kteří patří k pilířům americké komiksové mytologie.

Každá doba má své hrdiny 

Westerny se držely na vrcholu dlouho. V podstatě od začátku filmu byly přítomny na plátně, jejich zlatá éra, kdy se staly ,,áčkovým" produktem a přitáhly k sobě ty největší hvězdy se ale většinou datuje k premiéře slavného Přepadení s Johnem Waynem z roku 1939. Celé čtyřicáté a padesáté roky, tedy 20 let, pak patřily k tomu divácky nejoblíbenějšímu. Na vrcholu se pak western udržel ještě i v 60. letech, kdy se zároveň ale začal měnit, problematizovat a mnohem víc než kdy jindy pracoval s postavami antihrdinů. Na plátnech sice vydržel dodnes, ale ve skutečnosti ani tehdy opěvovaní Nesmiřitelní neznamenali pro wester reálnou obnovu v jeho někdejší slávě. Podtrženo sečteno to máme 20-30 let na vrcholu divácké obliby, kdy se producentům vyplatilo do westernů investovat.

70. roky přinesly transformaci westernových hrdinů v městské akční hrdiny v podobě policistů. Jinými slovy řečeno - touha po akci a drsných hrdinech tu byla pořád, změnily se jen kostýmy a kulisy. Nejvýraznějším z nich byl Dirty Harry, který si to se svým Magnum 45 nakráčel přímo do ulic San Franciska a ukázalo se, že nikdo nemá problémy s tím, když to tam vystřílí jako v O.K. Corral. A tak jich po něm přišlo mnohem víc a čím roky naskakovaly, tím byli hrdinové mocnější. Napřed to byl jen Charles Bronson, koncem sedmdesátých let ale první Rambo a pak už to fičelo. Svaly se nafoukly, akce jakbysmet a bodycount začal ve filmech naskakovat. Vydrželo to celé osmdesáté roky a ještě i skoro celé devadesáté, kdy se z původně smrtelně vážně míněných akčňáren začaly po úspěchu Smrtnosné pasti a Smrtonosných zbraní stávat komedie nebo alespoň akční filmy s výraznou nadsázkou. Když to spočítáme, byl akční žánr na vrcholu nějakých 20-30 let.

Plyne z toho něco pro komiksové filmy? 

Těžko říct. Je zjevné, že každá generace má své hrdiny a těžko se dá zpochybňovat Spielbergovo tvrzení, že komiksové filmy nebudou zlatou žílou navždy. Svět se mění a s ním i kinematografie. Stejně jako western a akční filmy se nejspíš i komiksové filmy budou objevovat dál, boom, který zažíváme teď ale velmi pravděpodobně nebude trvat věčně. Situace, kdy se na nás chystají desítky komiksových filmů a seriálů ročně nutně skončí zhroucením se do sebe - nabídka se stane větší než poptávka, protože diváci toho tolik zkonzumovat nezvládnou a dřív nebo později některý z komiksových hrdinů vyhoří.

I komiksové filmy jsou tu samozřejmě dlouho. Pro mě osobně začíná komiksová éra prvním Batmanem od Tima Burtona, což byl rok 1989. V té době se nastartovala první vlna komiksových adaptací. A nebylo jich málo. Ale je pravdou, že kromě Batmana z nich až do roku 2000 uspěl málokdo a 90. léta ještě pořád patřila akčním hrdinům, kterým veleli Bruce Willis a Nicolas Cage.

V roce 2000 nicméně přišli na světlo světa X-meni a po nich v roce 2002 Spider-man a v roce 2005 Batman začíná, v roce 2008 pak navíc Iron Man. Kam budou filmoví historici přesně datovat počátek komiksové filmové mánie těžko říct, zvolme jako kompromis mezi X-meny a Iron Manem rok batmanovský - 2005. Od té doby je to už 10 let, co si komiksové filmy jedou na divácké vlně a to znamená, že zhruba dalších 10 let by tu ještě mohly vydržet. Pravděpodobně se postupně dočkají v rámci hledání nových a nových podob všech podobných proměn, kterých se dočkal western i akční filmy. Parodie a především antihrdinské vlny. První vlaštovka nás čeká už za rok v podobě Suicide Squad/Sebevražedný oddíl.

Vstanou noví hrdinové? 

Známe plány Marvelu i DC a víme, že minimálně do roku 2020 toho bude hodně - minimálně 40 kousků. Co bude dál je otázka, na kterou zná odpověď možná jen Kevin Feige. Smlouvy vyprší, herci zestárnou, komiks se nejspíš ještě víc přesune do televize. Možná tak jako v komiksech nastoupí druhá vlna stejných superhrdinů s novými tvářemi a identitami. Vždyť Batman si to zkusí za posledních 30 let už potřetí. Může to vydržet do roku 2025? Asi ano. Do roku 2028 kdy bude mít Iron Man výročí 20 let? Nejspíš ještě i to, ale na víc bych si už nevsadil.

Posuzováno podle westernu a akčních filmů se nejspíš i pak bude točit komiksových filmů relativně dost, ale na vzestupu budou nejspíš jiní hrdinové. Kde se vezmou, to je otázka. Jako první se nabízí počítačové hry, jejichž filmové verze zatím vznikají jen s menším úspěchem, současně se ale jejich příběhy stávají čím dál filmovější. Herní a filmový průmysl prorůstá (ačkoli zdaleka ne tak rychle, jak jsme si mysleli před lety) a nová generace doslova vyrůstá s hrami v ruce. Je také možné, že přijde velká vlna z Asie. A nebo se do módy vrátí některý z žánrů, které už na vrcholu jednou byly. Zdrojem bude něco, na čem si momentálně ujíždí nebo za pár let bude ujíždět menšina. Protože v tom je pointa celého problému a není divu, že to byl Spielberg, kdo předpověděl konec komiksových filmů. Sám byl součástí jedné takové vlny.

Spielberg a ti druzí zázrační geeci

Na začátku sedmdesátých let se v Hollywoodu zformovala nová skupina režisérů, kteří měli společné dvě věci - plnovousy, ohromnou lásku k filmům a to nejen americkým, ale také evropským. Scorsese, Spielberg, Coppola a Lucas byli mezi těmi hlavními. Především Spielberg, Coppola a Lucas vzápětí dali vzniknou blockbusterům. Nedostali ale peníze na realizaci svých snů s velkou důvěrou. Nebyla to sázka na jistotu. Byl to risk. Všichni ovšem studia přesvědčili svým fandovstvím a zapáleností a když Coppolův druhý Kmotr zabodoval u kritiků i diváků, zjistila navíc studia, že sequely fungují a že investovat do těch bláznivých kluků opakovaně není risk ale výhra. Nikdo původně nevěřil Lucasovi ani Spielbergovi, stejně jako o mnoho let později nikoho nevzrušovaly informace o tom, že nějaký Nolan jde točit Batmana, protože byl do něho zažraný a ukecal studio. Poté, co tihle geeci a nerdi uspěli se svými filmy, se ale z jejich vlastních produktů postupně nestal risk, ale sázka na jistotu. A investoři začali tlačit na pilu, protože byli sice ochotní víc investovat, ale také chtěli mít větší jistotu úspěchu. Progres se postupně zastavil. Trvalo to zhruba 15 let, kdy si Spielberg mohl dělat cokoli a jeho Amblin byl pečetí kvality a úspěchu. A podobně na tom byl Lucasfilm.

Teď skočme o mnoho let dopředu, kdy geek Joss Whedon v roce 2015 přiznává, že u druhých Avengers na něho byl příliš velký tlak (poté, co tomuto mainstreamově nepříliš komerčně úspěšnému autorovi riskantně svěřil Marvel první Avengers)  Stejně jako o několik let před tím na Sama Raimiho a třetího Spider-mana. A tak se to stále opakuje. Iron Man už také není riskantním tahem s odepsanou hvězdou, ale pilířem celého byznysu. A tam kde dřív studia byla ochotná riskovat teď požadují jistotu. S narůstající konkurencí se tlak bude ještě zvyšovat, ochota riskovat bude klesat a žánr se nakonec zhroutí do sebe. Dodávám, že pravděpodobně, protože všechno je to jen úvaha, která vychází z historie a to má výhody i nevýhody. Historie se totiž často opakuje, ale nikdy ne úplně stejně. Ve 21. století jsou ve hře sociální média, globalizovaný trh, nové média. Marketing je silnější a přesnější, ale čas běží rychleji. Pro komiksové filmy a jejich dlouhé setrvání na špici popularity pak může mluvit také to, že je to velmi flexibilní ,,škatulka", která vlastně není tak úplně žánrem, protože sama žánry absorbuje a je schopná s nimi velmi efektivně pracovat. To všechno může hrát roli a my netušíme jakou. Pořád ovšem souhlasím se Spielbergem, že velmi pravděpodobně tahle éra skončí. A zajímalo by mě, jestli si vlastně někdo myslí opak, protože mám pocit, že Spielberg jen trochu provokativně řekl něco, co vlastně všichni tušíme.

Dobrá je na tom všem jedna věc - někde během toho všeho kolapsu dostane nějaký jiný zapálený geek díky své přesvědčivosti šanci natočit si za pár šušňů svoji verzi své oblíbené látky - a ukáže se, že to je oblíbená látka milionů lidí. Risk se vyplatí, investoři zapomenou na komiksy a kolotoč se rozjede znovu. Na 20 nebo 30 let.

Jak odhadujete vývoj komiksových filmů vy?