Recenze: Creed - Rocky se vrací v jednom z nejlepších spin-offů posledních let

Rocky je zpátky, aby pomohl nové generaci! A takhle ve formě nebyl už dlouho.

Rocky je společně s Rambem a Expendables největší značkou Sylvestra Stalloneho a pokud bychom měli jít ještě o kousek dál, pak je obě o něco překonává - když ničím jiným, tak počtem pokračování a nashromážděných ocenění. Italský hřebec Rocky Balboa je zkrátka nejblíž Stallonemu jako takovému, pravděpodobně nejvíc vychází z jeho osobnosti a proto je v téhle roli Sly tak dobrý. Scénář k prvnímu dílu, kterým si otevřel razantně dveře do Hollywoodu je pak dodnes jedním z nejlepších scénářů k boxerskému filmu vůbec. Slyovi se v něm podařilo vytvořit nečernobílého lidského hrdinu s chybami, sny, odhodláním a se smyslem pro humor, který sice nevyhraje, ale přesto je vítězem. Obzvlášť tenhle okamžik je geniální, protože staví na hlavu všechna boxerská klišé o zarputilých bojovnících, kteří v rozhodujícím zápase dají z posledních sil rozhodující KO. Třetí cesta neexistuje, všichni, kteří přijdou po Rockym už mají omezený prostor v gradování příběhu a čeká je Sophiina volba  - buď nechají svého hrdinu těsně vyhrát - a nebo těsně prohrát. A těžko říct, co je lepší varianta.

Creed na tom není jinak, ale má aspoň velkou výhodu. Může přímo vycházet z Rockyho a tudíž se mu od něj lépe půjčuje. Jeho hrdinou je mladý Adonis ,,Creed" Johnson (Michael B. Jordan), syn Apolla Creeda, s nímž se Rocky dvakrát utkal, stali se z nich přátelé a v Rocky IV mu Rocky dělal v osudovém souboji s Ivanem Dragem trenéra. Pro Creeda souboj skončil smrtí a tak už nestihl poznat svého syna, který se narodil o několik měsíců později z nemanželského vztahu a do vínku dostal lásku k boxu a srdce bojovníka. Nechce být sice se svým otcem spojován ani porovnáván, ale krvi neporučíš a novinářům už vůbec ne. A tak má jedinou možnost - oslovit přímo Rockyho, aby ho trénoval a byl mu mentorem a druhým otcem. Stárnoucí legenda sice napřed odmítá, ale prostor mezi čtyřmi provazy nakonec zavolá svého hrdinu zpátky. Creed a Rocky tak vytvářejí silnou dvojici. Na každého z nich přitom po cestě čeká výzva. Dokáže Rocky přijmout a bojovat s životem takovým, jakým je? A jak se Creed vypořádá s krví svého otce?

TRAILER: Creed - Ukázka ze spin-offu k sérii Rocky
Trailer: Creed - Rocky se vrací, aby předal zkušenosti

Stallone je ve formě

Creed je jeden z nejlepších spin-offů a boxerských filmů, jaké jsme v posledních letech viděli. Velký podíl na tom má samozřejmě Sly, který je coby stárnoucí Rocky znovu ve své kůži a odvádí vyzrálý výkon chlápka, který ,,už tam byl". Popravdě řečeno, je tak dobrý, jak byl v prvních dvou dílech a je to o to zajímavější, že je to první ,,Rocky film", který Stallone nenapsal.

TOP 5: Nejúspěšnější sportovní filmy

Režisérem snímku a jeho spoluscénáristou je Ryan Coogler, který má za sebou vynikající Fruitvale Station. Už tam ukázal, že poetika ulice mu je blízká, navíc si tam vyzkoušel i spolupráci s Michaelem B. Jordanem (Creed), a tak není divu že společně se jim podařilo výkon zopakovat. Creed je jako jeden z mála současných filmů pevně ukotven na ulici a je v tom přesvědčivý stejně, jako byl kdysi Rocky nebo nedávno Straight Outta Compton. Coogler přitom citlivě tu a tam odkazuje na svůj filmový vzor, ale současně ho aktualizuje. Rockyho a jeho události tak cítíte v pozadí každou chvíli, vidíte, že Creed je dokonce podobný typ hrdiny, ale že není stejný. Jinak přistupuje k tréninku, jinak řeší ženy, jinak se chová v ringu. A Michael Jordan jako Creed je tu ve všech polohách zcela přesvědčivý (mimochodem si i vyzkoušel, jaké to je jít k zemi, byť to nebylo v plánu).

Když jde na place o život: Meryl Streep se málem utopila, Jackie Chan téměř uškvařil a Sylvester Stallone skončil na intenzivní péči

Podobné je to i s hudbou, ve které opakovaně zaslechnete náznaky původního motivu, ale trvá to v podstatě celý film, než se příbuznost obou filmů projeví naplno a než nakonec dojde na nezbytnou přímou citaci a Rocky znovu vystoupá společně s Creedem po schodech až nad Philadelphii, zatímco vy máte knedlík v krku.

TOP 10: Nejikoničtější filmové melodie (část druhá) - Které hudební motivy z filmů jsou naše nejoblíbenější?

Heslem roku 2015 je nostalgie

Creedovi se tak jako filmu nedá nic vytknout. Je dojemný, napínavý, lidský, strhující, nenudí a s jeho hrdiny se dokážete ztotožnit. Mám jen jednu jedinou a zato zásadní výhradu  - nepřináší nic zásadně nového. Nepřekvapí. Ani trošku. Jen šikovně kopíruje vzorec, který vytvořil někdo jiný. Mění některé proměnné, aktualizuje kde se dá, pohrává si šikovně s naší nostalgií, ale v zásadě jde pořád o kopii. Mám dokonce chuť říct, že víc než spin-off je to maskovaný remake s afroameričanem v hlavní roli.

Možná to tak má být. Možná že po 40 letech je to v pořádku, aby nová generace dostala svého Rockyho/Creeda. Sám Coogler tvrdí, že jeho film je jeho vyznáním lásky Rockymu jako filmové sérii a v tomto smyslu je to velmi dojemný dopis. Ale jinak v tom velký smysl nevidím. Tím spíš, že Rocky jako film dodnes funguje a dokonce ani boxerské scény v Creedovi nejsou působivější než scény v Rockym. Ano, jedna z nich je celá pojatá v jednom záběru, ale na přesvědčivosti jí to ani neubírá, ani nepřidává.

Téma: Pět věcí, které ubližují filmovému světu

A tak na konci toho všeho ve mně zůstává rozporná směs pocitů, kterou už za poslední rok dobře znám. Na jedné straně vydařený film, na druhé straně - tohle už jsem viděl. Po Mad Maxovi, Star Wars, Jurském světu a Terminátor: Genisys je to tak další z filmů, které pracují se vzorem podobným způsobem. Nechci říct, že bych se u toho nudil, to v žádném případě, vždyť Rocky, Mad Max a Star Wars jsou jedny z mých největších filmových lásek, ale je to jako výlet někam, kde jste byli před mnoha a mnoha lety jako děti a kde se vám to líbilo. Příjemně si zavzpomínáte, porovnáte kde co zarostlo nebo bylo přestavěno, zlehka zamáčknete slzu, ale žádný skutečně nový zážitek v novém světě a v nové fantazii to není - což je ale přesně to, proč jsem do kina kdysi začal chodit.

Verdikt

Creed výborně navazuje na původního Rockyho a vkusně a citlivě k němu nejen odkazuje, ale také původní story v drobnostech aktualizuje. Ve finále jde ale o téměř stejný příběh a to vnímám jako problém nejen Creeda, ale spíš celého Hollywoodu, protože nejde o ojedinělý případ. Nedokážu se na Cooglera za takhle vydařený milostný dopis zlobit, ale nedokážu z něj být ani bezmezně nadšený. Kdo viděl Rockyho, ten si ve filmu najde spíš nostalgickou notu, kdo ho neviděl, nejspíš si film včetně jeho finále užije o něco víc.

Hodnocení: 8/10

Kickboxer: V přípravách je reboot klasiky s Jean-Claude Van Dammem
Rambo se vrátí, ale v televizním seriálu! Co na to Sly?

TOP 5: Naše oblíbené filmy o ledním hokeji