Recenze: Akta X S10e05 - Babylon - arabští teroristé útočí a přicházejí agenti Miller a Einsteinová!

Christ Carter je zpátky u kormidla a kvalita padá dolů? Tohle už je na pováženou.

Máme za sebou předposlední epizodu Akt X. Všichni se zřejmě shodneme na tom, že nebyla dokonalá, ale jisté je, že mluvit se o ní bude hodně.

Začít v časech, jako jsou tyto, scénou, ve které dva arabští imigranti odpálí budovu v Texasu, to chce hodně odvahy. Ale v podstatě jsem ocenil, že se toho Christ Carter nebojí a že se Akta X na tenhle problém podívají po svém.

Problém ale nastal vzápětí. Nejen, že zápletka totiž neměla v podstatě žádný paranormální základ (pořád jsem čekal, že ti dva arabští chlapci se neodpálili, ale nějak se v nich nakumulovala negace z jejich okolí), ale vzápětí na scénu dorazili agenti Miller (Robbie Amell z Tomorrow People) a Einsteinová (Lauren Ambrose z Odpočívej v pokoji) jako mladší verze Muldera a Scullyové. Skvělý nápad jak Mulderovi a Scullyové, kteří už si na sebe zvykli, dát ostřejší protivníky (mezi všemi fungovala dobrá chemie), nastavit jejich vztahu zrcadlo a současně se dobře pobavit. Ale naprosto mimo, vzhledem k tomu, že ho Carter zakomponoval zrovna do příběhu o teroristickém útoku.

Totéž se týká i jinak skvělé haluzoidní sekvence s Mulderem na houbičkách, kde se tančilo country, objevili se Lone Gunmeni a Kuřák. Nic z toho nijak nesouviselo s tématem terorismu přímo a celá epizoda tak působila dojmem, že Carter prostě necitlivě a účelově uhňácal dva nápady dohromady. Jistě by se dalo namítnout, že humor by neměl znát hranice a že není důvod, proč bychom se na terorismus nemohli podívat v rámci poněkud bláznivé epizody, pak by ale celá úvodní sekvence a některé její další scény musely vypadat jinak. Takto do zcela vážného rámce Carter prostě vrazil komediální klín.

Celý Babylon navíc stál až příliš na dialozích a posledních několik minut se dokonce jen filozofovalo, což už na mě bylo trochu příliš - místy jsem se opravdu nudil.

Po vydařených třech epizodách jsme se tak znovu dočkali spíš slabšího kousku, kterému se nedají upřít dobré (dokonce skvělé) nápady, Christ Carter s nimi ale pracoval tak špatně, až je to k nevíře (ale kdo ví, třeba to za pár let budeme vnímat jako revoluční epizodu). Jisté je, že jsem se bavil jen napůl a že epizoda postrádala silný motor, který by ji táhl dopředu a umožnil jí gradovat (pár záběrů na teroristy s pájkou dojem souboje s časem fakt neudělá).

Verdikt: 

Nejhorší, co se vám může stát je, když se o dítě, které jste přivedli na svět, staráte hůř než všichni okolo - a nejspíš to ani nevidíte. A přesně to se děje Carterovi. Začínám se bát poslední epizody, která má v tuto chvíli spíš hrozivý název ,,My struggle II" (odkazující na slabou první epizodu) a ve které se dokonce znovu objeví agentka Einsteinová a agent Miller, které prostě jako postavy v tuhle chvíli nejde brát vážně.

Hodnocení: 5/10

Preview poslední části