úterý 16. srpna 2016

Recenze: Mělčiny – Stojí souboj Blake Lively v plavkách a obrovského žraloka za návštěvu kina?

Režisér Jaume Collet-Serra je pro mě symbolem režiséra, jehož filmy navnadí slibným rozjezdem, aby ve své druhé polovině nedokázaly kvalitu udržet a spadly do šedivého průměru. Nebo ještě hůř. Vždy se mohou pochlubit kvalitním řemeslným zpracováním, ale především po stránce děje zkrátka nejsou schopné splnit to, co svým divákům na začátku slibují.

To je případ především dvou filmů s Liamem Neesonem, hitchcockovského thrilleru o nepravém muži Neznámý (2011) a akčního NON-STOP (2014). Oba se pyšnily lákavým startem, aby se poté zamotaly do překombinovaných zápletek plných špatně napsaných zvratů a spiknutí. Největší výhodou Serrova nového filmu Mělčiny tak logicky je sevřený, až primitivně jednoduchý děj.

Mělčiny: Trailer

V jednoduchosti je síla


Právě až na kost ohlodaný koncept bez zbytečných odboček a zpomalujících vedlejších linií činí z Mělčin parádní adrenalinovou jednohubku, které díky příjemně kraťoučké stopáži vlastně vůbec nedochází dech. Ani povinná expozice, která většinou představuje jen nutné zlo před samotnou kolizí a katastrofou, tentokrát nepůsobí zbytečně a vynuceně.

Zaprvé je to díky již zmíněné režisérově řemeslné zručnosti. Mělčiny nejsou jen hojně propíranou exploatací přitažlivého těla Blake Lively, celý film je ve svém druhém plánu taková instagramová přehlídka krásných obrazů, režisér do něj chytře komponuje různé formy záběrování a reflektuje současnou společenskou posedlost moderními technologiemi. Tohle všechno přispívá k tomu, že Mělčiny působí progresivně, ale rozhodně ne takovým tím otravným a samoúčelným způsobem. Jejich audiovizuální stránka jednoduše působí dobře a krásně se na to dívá, i když se na plátně zezačátku zdánlivě nic neděje.

Což ale není úplně pravda, protože představovací úvodní čtvrthodinka nám krásně distribuuje informace, ze kterých pak těží i adrenalinový survival, který se rozjede ve zbytku stopáže. A leckdy k tomu není potřeba ani dialogová vata, stačí chytrá kombinace dynamického střihu a práce s kamerou. Hlavní hrdinka je nedostudovaná medička, která ráda surfuje, a protože jí umřela máma, vydává se na tajemnou pláž, o které jí její matka vyprávěla. Rodinné vztahy se odbydou jedním telefonním hovorem a může se jít do vody. V té už ale na hrdinku čeká jedno nepříjemně velké a zubaté překvapení.


Žádné Čelisti, spíš 127 hodin


Mělčiny ovšem nefungují na bázi hororu, možná ve své závěrečné části nejsou určité prvky slasheru. Ovšem drtivá většina filmu je thrillerový survival, který sleduje v poslední době čím dál populárnější souboj člověka s nemilosrdnou přírodou. Stejně jako ve zmíněných 127 hodinách (2010) se hrdinka ocitá ve zdánlivě beznadějné a neřešitelné situaci. A je odkázána pouze na vlastní vynalézavost a odhodlání, které jí jako jediné mohou pomoci přežít. Místo vyprahlé pustiny tu máme moře, místo kamene kolem plave žralok, jinak se ale jedná o blízké příbuzné. A to včetně progresivního filmařského podání, i když Serra rozhodně není Boyle a v komponování jednotlivých scén si není zdaleka tak jistý v kramflecích.

Proto nejsou přechody mezi jednotlivými částmi filmu úplně bezešvé a některé over the top trikové scény lehce vykouzlí úsměv na tváři. Když zkrátka pracoval s pouhými náznaky, atmosféra byla na úplně jiné úrovni než při explicitním závěrečném souboji. Tomu jsme se však vyhnout nemohli a Serra rozhodně ve vygradování této jednoduché survival exploatace uspěl mnohem lépe než v rozmotávání komplotů ve svých předchozích filmech.

Jen je škoda toho závěrečného a úplně zbytečného dodatku, který porušuje výborně zvládnutou jednotu času a místa a posouvá film do mnohem méně zajímavé a předvídatelnější roviny, než ve které se celou svou stopáž pohyboval. I tak ale byla ta necelá hodinka a půl jednou z nejintenzivnějších, jaké jsem letos v kině zažil. Podobné jasně definovatelné žánrovky jsou zkrátka potřeba, zvlášť když se vyvedou podobným způsobem.


Verdikt


Fajnová jednohubka a pravděpodobně to nejlepší, na co si minimálně do premiéry nového Star Treku momentálně můžete vyrazit do kina. Koncept pohledná blondýnka ve zdánlivě beznadějném souboji se žralokem může znít až televizně, ale věřte tomu, že je zpracován natolik atraktivně, až vám z něj několikrát přejede mráz po zádech. Silná sedmička.


Hodnocení: 7/10

0 komentářů:

Okomentovat

Děkujeme za Váš názor.