Velká filmová inventura: Válka komiksů pokračuje, kdo v ní vyhrává?

Od začátku roku 2016 jsme měli možnost vidět v kině pět hojně navštěvovaných i propíraných komiksových filmů, jeden nás ještě čeká na podzim. Foxové přinesli neuvěřitelně populárního a úspěšného Deadpoola (recenze), aby na něj navázali rozpačitě přijatým pokračováním x-menovské série s podtitulem Apokalypsa. Marvel si připsal další miliardový hit díky souboji svých nejpopulárnějších hrdinů ve filmu Captain America: Občanská válka (recenze). Na podzim se pak můžeme těšit na jejich další origin, Benedict Cumberbatch se nám představí jako Doctor Strange (trailer).



Zároveň se letos do stále se rozšiřujícího rybníčku filmových komiksů ve velkém ponořilo studio Warner Bros., které se snaží vybudovat temnější alternativu marvelovek a vytvořit svůj vlastní komiksový vesmír založený na komiksech od DC. Na konci března jsme tak byli svědky opulentního duelu dvou superhrdinských legend ve filmu Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti. A v srpnu kina ovládla toužebně vyhlížena „záporácká“ týmovka Sebevražedný oddíl.

Při pohledu na plány obou největších komiksových gigantů (Marvel u Disneyho, DC u Warnerů) je navíc jasné, že komiksy ze stříbrných pláten jen tak nezmizí. Už příští rok do nás DC nasype sólovku Wonder Woman a plnohodnotnou Justice League (trailer), Marvel přijde s novým Spider-Manem, pokračování se v roce 2017 dočkají i Thor a Strážci Galaxie.

Otázka, jak dlouho může diváky bavit sledovat tyhle „seriály“ s populárními komiksovými hrdiny a kdy dojde k podle mého názoru nevyhnutelnému přesycení trhu, je stále otevřená a zůstává jen na nás divácích, jestli budeme těmto frančízám dále přispívat do kasičky. Co ale můžeme posoudit už teď je funkčnost samotného konceptu, rozdíly mezi přístupy ke tvorbě konkurenčních vesmírů a jejich výhody či naopak nedostatky. Kdo zatím z této komiksové války vychází jako vítěz?

Vážné DC kontra oddychové marvelovky? Ne tak úplně

Když v roce 2013 přišel do kin Muž z oceli, byl jsem z něj nadšený. V té době zažívaly marvelovky svůj prozatímní komerční vrchol, díky obrovskému úspěchu prvních Avengers došlo k enormnímu nárůstu tržeb i u Iron Mana 3 a stejný proces se očekával i u dalších hrdinů. I já jsem si tehdy užíval žánrovou rozmanitost marvelovských filmů a bral jsem je jako ideální prototypy hollywoodských velkofilmů, které baví a zároveň se nebojí angažovat zajímavé tvůrce (Joss Whedon, Shane Black), které jejich filmům dokáží dát osobitou tvář.

Do toho přišel Zack Snyder a jeho vážnější, ambicióznější vize komiksového filmu. V novém Supermanově originu se inspiroval strukturou Nolanova Batman začíná a předložil nám fascinující úvahu nad vstupem téměř všemocné bytosti do našeho světa. Jak ji přijmeme, do jaké míry ovlivní náš svět, k čemu jeho existence může vést? Tím vším se start DC světa dostatečně odlišil od Marvelu a já se začal vyloženě těšit na to, že v nejbližších letech nás čekají dva výrazně jiné přístupy k tomu, jak se komiksové filmy dají točit.

Ještě než ale k něčemu podobnému mohlo dojít, začaly se objevovat první problémy. Tím stěžejním byla jednoznačně naivní snaha DC dohnat během dvou filmů to, co Marvel poctivě budoval už od prvního Iron Mana z roku 2008. Trpělivé představování hrdinů v jednotlivých originech, které se pak velkolepě spojily do funkční týmovky, zkrátka přineslo ovoce. A DC, možná i kvůli rozpačitějšímu přijetí Muže z oceli, trochu zpanikařilo. Místo logického plánu, který by zahrnoval sequel Supermana, připravení nového Batmana a představení ne až tak známých hrdinů, jakými jsou zmíněná Wonder Woman, Flash nebo Aquaman, se rozhodli tohle všechno narvat do jediného filmu. Jakkoliv jsem se na Úsvit spravedlnosti těšil, po dalších a dalších trailerech mi začínalo být jasné, že takhle přeplácaný film nemůže dopadnout dobře.

Výsledek mi nakonec nepřipadal tak nekoukatelný a nepochopitelný jako většině diváků, stále z něj ale čišely přebujelé ambice, které pohřbily potenciál na skvělý film. Ještě větší problémy ale postihly Sebevražedný oddíl. DC totiž už podruhé přehnaně reagovalo na negativní ohlasy a především na ohromné propady tržeb a film se enormním způsobem přestříhával. Místo očekávané temné týmovky s batmanovskými záporáky jsme tak dostali podivný patvar, do kterého se na sílu přidával humor a barvičky. Aby to lidem víc připomínalo stále úspěšný Marvel. Co se stalo s původní temnou alternativou, na kterou jsem se tolik těšil? Stejné pocity mám při sledování traileru na Wonder Woman, která se svým feelingem až příliš podobá originu Kapitána Ameriky.

Warner Bros. zkrátka při snaze vyžehlit chyby, které nasekali dříve, vytváří nové a ještě problematičtější. Jejich filmy mají skvěle podchycené marketingové kampaně a stále je z nich cítit určitý potenciál. Ten ale ve výsledku nejsou schopny naplnit a podle toho vypadají i jejich finanční výsledky. Ohromné tržby z prvního víkendu rychle padají a nakonec je z toho takový ten úspěch s otazníkem. Zatímco Marvel má v tuto chvíli na kontě už čtyři miliardové hity, u DC se i spojení dvou pravděpodobně vůbec nejslavnějších superhrdinů zastavilo na nějakých 870 milionech. Jasně, stále jsou to tržby jako hrom, ale všichni cítí, že potenciál značky je ještě někde úplně jinde.

Související téma: Fanoušci vs fanoušci - Marvel vs DC, Star Trek vs Star Wars nebo Tým Jacob vs Tým Edward

Jak dlouho ještě Marvel pojede na úspěšné vlně?

U Marvelu v tuto chvíli řeší úplně jiné, příjemnější problémy. S výjimkou rozpačitého pokusu o sólovku Hulka s Edwardem Nortonem se všechny jejich filmy dají označit za úspěch. Povedlo se prodat a zpopularizovat patriota se štítem v barvách americké vlajky, severského boha hromu, dokonce i na první pohled chudý Ant-Man, kterému jsem předvídal krach, se proměnil ve slušnou oddychovku s půlmiliardovými tržbami. Největší výhodu Marvelu oproti DC představuje bravurně podchycené plánování filmů logicky rozdělených na jednotlivé fáze. V tuto chvíli má studio pečlivě rozplánovaný rozpis filmů i s daty jejich premiér až do roku 2019. A nepochybuji o tom, že v každém jednom případě se jim podaří vydělat ranec peněz, funkčně filmy zapojit do rozjetého vesmíru a bezproblémově v nich etablovat další a další hrdiny.

Podobný přístup s sebou ale nese i jisté limity. Ten nejzásadnější samozřejmě tkví v minimální ochotě riskovat, ze které nevyhnutelně plyne určitá předvídatelnost a generičnost jednotlivých snímků. Marvel už v tuto chvíli představuje formu jakési továrny na komiksové filmy, která každoročně zásobuje kina minimálně dvěma projekty. Důsledek? Osobně mě tyto filmy stále dobře baví, ale upřímně – už mám problém rozlišit, které události se staly ve druhém nebo třetím dílu Captaina, co konkrétně se řešilo ve druhých Avengers nebo v jaké fázi se momentálně nachází ten který hrdina. A většinou nemám po jednom zhlédnutí nové marvelovky potřebu pustit si ji někdy v životě znova.

Občanská válka byla precizně zvládnutý, výborně odvyprávěný a zábavný film, který i na ploše celovečerního filmu dokázal logicky pracovat s velkým množstvím hrdinů. Tedy přesný opak toho, co ve svých filmech předvádí DC. Přesto je z ní ale nepochybně cítit určitá únava materiálem. Film sice v tržbách opět překonal miliardovou hranici, ale nedokázal překonat Iron Mana 3. Stejně jako se druzí Avengers nevyrovnali těm prvním. Z toho je vidět, že Marvel se ve svém momentálně nastaveném konceptu již dotknul svého vrcholu a teď může buď nějakou dobu stagnovat, nebo v horším případě jít dolů. Stále tu mluvíme o ohromných tržbách a nesmírně výdělečném kolosu, který tu s námi ještě nějakou dobu bude. Otázka je, jestli si udrží svou stávající podobu, nebo se pokusí o inovace, které by značku oživily. Já jsem pro druhou možnost, jakkoliv je vzhledem k pravidlům hollywoodského byznysu riskantní a méně pravděpodobná. A zdá se, že Marvel by se tím směrem mohl vydat a díky novým hrdinům vytvořit nové Avengers.

Foxové jsou menším, ale nezanedbatelným hráčem

Finální soudy o (minimálně kvalitativním) vítězi mezi letošními komiksovkami musejí počkat až do premiéry Doctora Strange. Pro mě se ale zatím naplňuje přísloví o dvou, kteří se perou a třetím, který se směje. 20th Century Fox má vzhledem k tomu, že vlastní práva jen na určité marvelovské hrdiny, mnohem menší manévrovací prostor než dva výše propíraní giganti. Vzhledem k loňskému fiasku s Fantastickou čtyřkou se mohou v současnosti pochlubit pouze x-menovskou sérií. Svá práva ale dokázali letos naplno využít především díky Deadpoolovi. Drze se tvářící komiksovka byla pravděpodobně největší událostí začátku letošního roku, skrze R-kový rating a perfektní kampaň se při sotva polovičním rozpočtu oproti klasickým komiksovým filmům dokázala dostat až téměř k 800 milionům na celosvětových tržbách.

Jeho ohromující úspěch paradoxně zastínil vlajkovou loď Foxů, klasické x-menovské pokračování výrazně zaostalo za tržbami Budoucí minulosti. Přesto jsou pro mě noví X-meni nejlepší letošní komiksovkou, která nezapomíná na své kořeny, zajímavě pracuje s nastaveným fikčním světem a zvládá být jak funkčním zakončením nové trilogie, tak startem pro další pokračování série.
Je škoda, že Trankova Fantastická čtyřka selhala jak po finanční, tak po kvalitativní stránce. Kdyby se tuto značku podařilo úspěšně prodat, měli by Foxové k dispozici sice menší, ale stále zajímavý komiksový svět, který by mohl v menším měřítku fungovat vedle Marvelu a DC. Za současných podmínek ale Foxové chystají jen další sólovku Wolverina a druhého Deadpoola. V případě obou projektů zůstávám ostražitý. Wolverine zatím ve svých sólových dobrodružstvích nepřesvědčil a jeho nový film má opět na starost režisér James Mangold, který je pouze solidní rutinér. U Deadpoola mám pak pocit, že kouzlo prvního filmu bude strašně těžké zopakovat. Chybějící moment překvapení a klasická sequelová snaha o překonání prvotního úspěchu může snadno vést k průšvihu. Proto bude chtít hodně snahy a péče, aby z druhého dílu byla skutečně kvalitní podívaná a ne jen vychtěné pokračování, které bude jen rychlokvašnou snahou svézt se na úspěchu prvního filmu.

Komiksů v kinech jen tak neubude

Tři alternativní komiksové vesmíry, tři různé způsoby, jak převádět obrázkové sešity do filmové podoby. Každý z nich má své přednosti i své limity, společný mají každopádně zájem diváků, který zřejmě jen tak neopadne. V nejbližších letech nás čeká přehršel dalších originů, pokračování a týmovek. A já jako fanoušek velkolepých filmových podívaných a ambiciózních, skoro až seriálových konceptů nebudu chybět ani u jednoho. Jakkoliv totiž mám ke spoustě těchto filmů své výhrady, stále mě baví sledovat postupné budování nového světa, mám pořád rád všechny ty hrdiny, kterými nás jednotlivá studia už několik let zásobují.

Nepovažuji se totiž za nějakého ortodoxního zastánce marvelovek nebo nekritického příznivce DC. Jsem především fanoušek filmů jako takových. A ať už dnešní válka komiksových vesmírů dopadne jakkoliv, doufám, že v ní zvítězíme především my jakožto diváci. Protože když jdu do kina, je mi jedno, jestli na plátně uvidím Magneta, Iron Mana nebo Batmana. Především chci vidět dobrý film.

Související téma: Čeká nás v blízké budoucnosti konec éry komiksových filmů?