Recenze: Uteč – Americký hororový megahit se dostal i k nám, stojí za to na něj vyrazit?

Uteč je v Americe kinech naprostým fenoménem. Jednak s fantastickou výdrží brázdí tamní kina již přes deset týdnů s průběžnými tržbami 173 milionů dolarů (oficiální rozpočet 4,5 milionu!!!), zároveň server Rotten Tomatoes eviduje neskutečných 99 % pozitivních recenzí při průměrném ratingu 8,3. Takové přijetí nemohl ignorovat ani český distributor a navzdory pro našince ne úplně atraktivní rasové tematice film u nás minulý čtvrtek šel do kin. Jak moc velká pecka tam na nás čeká?

Předtím, než vyrazíte do kina, je třeba si především uvědomit, kdo za filmem vlastně stojí. Jde o režijní debut černošského komika Jordana Peelea, který se proslavil mimo jiné i svými krátkými parodickými skeči, ve kterých paroduje nejrůznější filmové žánry. Přestože je tedy jeho film Uteč propagován především jako horor (a na mnoha úrovních tak funguje lépe než leckteré „čistější“ žánrové příspěvky), výsledný feeling z něj je výrazně komplexnější.

Pokud jste viděli trailer, nejspíš už tušíte, o čem mluvím. Už ukázka je totiž natolik bizarní, že si lze jen těžko představit, jak by mohl na těchto základech vybudovaný film fungovat čistě jako hororová podívaná a nebýt přitom směšný. Pro představu zkusím maximálně bez spoilerů nastínit ústřední zápletku. Chris (Daniel Kaluuya) je černoch, který už několik měsíců randí s běloškou Rose (Allison Williams). Teď ale nastal čas představit ho jejím rodičům a Chris má trochu obavy, že jeho barvu kůže budou považovat za problém. Po příjezdu k nim se k němu všichni chovají mile, ale objeví se několik okolností, které jsou přinejmenším podivné. Například dva černošští „sluhové“, Rosin zvláštně se chovající bratr (Caleb Landry Jones) a také fakt, že všichni mají během rozhovorů s Chrisem podivné narážky na jeho rasu a potenciální fyzickou vyspělost…

Víc asi prozrazovat netřeba, v dalším ději figuruje ještě hypnóza, jelení paroží a Chrisův nejlepší přítel (Lil Rel Howery), který si s hlavním hrdinou neustále volá a glosuje celou jeho potenciálně nebezpečnou situaci („Dělají si z negrů sexuální otroky!“). A Peele po celou první polovinu filmu velmi pečlivě buduje atmosféru a tematické podhoubí filmu pro druhou půli, čímž razantně zvyšuje divákovo očekávání ohledně toho, co se v ní vlastně stane.

Vábnička silnější než katarze

A to je asi jediný, ale docela podstatný, problém, který s Uteč mám. Protože tohle atmosférické, ale zároveň přidrzle vtipné vábení je mnohem působivější než výsledné finále, které je díky předchozímu dění natolik nalajnované, až mu nezbude moc skutečných trumfů v rukávu. Upřímně jsem čekal, že mě Peele na konci rozseká mnohem víc šokujícími zvraty, které film definitivně překlenou k totálnímu, ale fungujícímu bizáru. Ve výsledku ale dostaneme fungující a patřičně brutální, ale stále jen klasickou slasher pomstu, která sice nabízí potřebnou satisfakci v souladu s tou nejlepší žánrovou tradicí, ale upřímně – po tak sympaticky podivném dosavadním průběhu a vzhledem k extatickým zahraničním recenzím jsem čekal větší maso.

Tento problém jsem si ale vytvořil sám a je spojený s nenaplněnými očekáváními, které jsem si o filmu před zhlédnutím i během jeho sledování vytvořil. A pokud od nich odhlédnu, dostávám poctivou a netradiční žánrovou zábavu, která dokáže chytře pracovat se svou společenskou angažovaností a balancovat na pomezí žánrů, aniž by u toho působila směšně. Poučenější divák se sice bude dobrou polovinu stopáže smát, ten smích ale není třeba vykládat pejorativně – Peele moc dobře věděl, co točí, a natočil to přesně tak, jak chtěl. A jakoby mimoděk při tom zvládl mainstreamovému publiku ukázat, že jeho talent nestojí jen na samoúčelných srandičkách, ale zvládne bez problémů vystavět fungující celovečerní film, ve kterém do sebe bez větších logických lapsů zapadají i ty nejmenší kousky skládačky a protilehlé žánrové tradice (paranoidní horor a vyvražďovačka) do sebe ve výsledku docela ladně zaplují.

I když divák může bezprostředně po zhlédnutí objevit křehkou konstrukci, na které film stojí (celá ta zápletka s unášením černochů je při bližším ohledání jeden velký nesmysl), je třeba přistoupit na hru, kterou s námi tvůrci hrají. Ona konstrukce slouží primárně společensko-kritickým tezím, které nijak nebrání publiku, aby je ignorovalo, případně je četlo opozitním způsobem. Uteč je obecně film otevřený nejrůznějším tematickým, žánrovým i stylovým interpretacím. A přestože v konečné podobě (alespoň mě) nepřekvapí tolik, jak by bylo možné, rozhodně stojí za možná i opakovaná zhlédnutí.

Verdikt

Ulítlá multižánrová jednohubka možná není zase až tak ulítlá, jak byste čekali. Jordan Peele ale každopádně zaslouženě slaví úspěch s netradiční a velmi sebeuvědomělou kombinací hororu a satirické komedie, u které jsem velmi rád, že se nakonec dostala i do českých kin. Minimálně pro zpestření.

Hodnocení: 7/10