Recenze: Temná věž – Povedla se dlouho připravovaná adaptace knižní série Stephena Kinga?

Sedmidílná knižní série Stephena Kinga Temná věž má nejednoho fanouška, není proto divu, že se již dlouho mluví o nejvhodnějším způsobu jejího převedení do audiovizuální podoby. Té se nakonec chopilo studio Sony a jeho plány nebyly skromné. Film, který právě vstupuje do kin, měl odstartovat filmovou trilogii, která by navíc byla propojena dvěma sezónami seriálu, které by představovaly přemostění mezi jejími jednotlivými díly. Minulý čas nepoužívám náhodou – film jednak nemá komerční úspěch (celosvětové tržby zatím 72 milionů dolarů oproti šedesáti milionům rozpočtu…), navíc si vysloužil vesměs špatné recenze (16% pozitivních recenzí na Rotten Tomatoes…). Je taková studená sprcha pro jeho tvůrce zasloužená?

Lze v devadesáti minutách funkčně odvyprávět start velké série?

Osobně jsem s žádnou knihou ze série neměl tu čest, Stephena Kinga a jeho komerční a někdy trochu nabubřelý, přesto však vždy nesmírně čtivý a chytlavý styl psaní mám nicméně velice rád. Což je ostatně důvodem, proč mě bavila úvodní část Temné věže, která působí patinou přesně toho kingovského dobrodružství plného tajemství, s dětským protagonistou a striktně a banálně, ale plně funkčně jasně odděleným dobrem a zlem. To je esenciální King, na kterého je z diváckého (potažmo čtenářského) hlediska nesmírně snadné se napojit a užívat si jeho příběh i přes všechny fantasmagorie a leckdy nesmírně ledabylé a nefunkční propojování všech možných žánrů. Máme tu kluka Jakea (Tom Taylor), outsidera, kterému zemřel otec a od té doby má tajemné sny o tom, že tajemný Muž v černém (Matthew McConaughey) chce za pomoci psychických schopností některých dětí (nejen) z našeho světa zničit Temnou věž, následkem čehož by (nejen) našemu světu začala vládnout temnota a děsivá monstra. Něco jako příchod pekla v prvním Hellboyovi… Jednou v těchto svých vizích uvidí Pistolníka (Idris Elba), který s Mužem v černém vede zdánlivě nekonečnou válku, válku mezi dobrem a zlem. A protože je zároveň díky těmto svým schopnostem cílem posluhovačů Muže v černém, uteče z domova a na základě toho, co viděl ve svých snech, se snaží Pistolníka najít.

Na první přečtení to zní jako strašná kravina, ale to většina Kingových námětů. Vždy záleží na zpracování. King ve svých dílech v podstatě stále dokola tento věčný příběh boje dobra se zlem vypráví a Temná věž má zezačátku našlápnuto k tomu, aby fungovala přesně v té rovině, jako třeba seriálové Stranger Things. Scéna, ve které Jake najde opuštění (a možná strašidelný) dům s portálem do jiného světa, je esenciální kingovina a funguje parádně. Stejně jako parkourová honička s pomocníky Muže v černém. Zkrátka, dokud sledujeme primárně Jakeovu klukovskou perspektivu, Temná věž příjemně překvapuje a drží si potenciál fascinujícího dobrodružství s příslibem objevování nových světů. Problémy paradoxně nastanou ve chvíli, kdy jsou ty nové světy konečně objeveny…

Po příjemné dvacetiminutové expozici totiž tvůrci mají už jen něco přes hodinu na to, aby vysvětlili pravidla fikčního světa, představili hlavního protagonistu i antagonistu, naznačili jejich minulost, prokreslili mytologii a zároveň přitom do toho všeho zasadili ústředního hrdinu a dovyprávěli fungující příběh, který tohle všechno zasadí do konkrétního kontextu. Což je prakticky nemožné. Takže se stane nevyhnutelné – postavy vykonávají pro příběh podstatné věci (někam jdou, na někoho narazí, s někým bojují atp.) a přitom v dialozích popisují hlavnímu hrdinovi (a tím i divákovi) fungování světa, ve kterém se pohybují, a svoji vlastní minulost. Tím se tvůrci připravují o atraktivní možnost tohle všechno ukázat v obraze, kterou by jim poskytla košatější stopáž a především vyšší rozpočet. Temná věž se tak nevyhnutelně mění na ukecaný průlet evidentně rozsáhlou a propracovanou fantasy/post-apo krajinou, ve kterém je vše jen tím nejbanálnějším způsobem naťuknuto, nic pořádně rozvedeno a divák může jen zmateně koukat kolem sebe, aniž by měl šanci spatřit něco, co by jej do filmu vyloženě vtáhlo a dovolilo mu patřičně si užít dění.

Podfinancování zabíjí potenciál

Temná věž totiž ve výsledku nemá v rukávu jediný trumf, kterým by dokázala diváky v kině překvapit. Doufal jsem, že to bude právě chytlavý nový svět, který mi zde bude představen, což je ale zabito příliš krátkou stopáží, kvůli které je tu všechno opravdu jako z rychlíku. Silné obsazení ústředních protivníků naráží na to, že Elba ani McConaughey nemají prostor, aby hráli cokoliv jiného než jednoduše typizované charaktery. Elba nerudného, ale v jádru dobrého Pistolníka s pohnutou minulostí, který se úsečně vyjadřuje a „nechává za sebe mluvit své zbraně“. McConaughey snad až přehnal slizkou skoro-až-pedofilnost svého Muže v černém a nejsem si úplně jistý, nakolik hrál navážno a nakolik si ze své ultra záporné role spíš dělal srandu. Mnoho jeho gest a hlášek by svědčilo spíše o tom druhém. Film ale dojíždí v mých očích především na to, že je evidentně točený na sílu, jen aby se s látkou někam pohnulo. A tím pádem i podfinancovaný.

Filmy, které stojí na poznávání zajímavého fikčního světa, většinou pracují s archetypálním příběhem, který má působit především jako spojovník vizuálních atrakcí a propracované mytologie. Takhle fungují filmy jako Avatar, TRON nebo i v mých očích nedoceněný John Carter. Všechno snímky, jejichž rozpočet byl adekvátní tomu, co chtějí divákům prodávat. Temná věž stála 60 milionů dolarů. Což je na efektní a především efektivní rozjetí atraktivní série, která by chtěla, aby jí diváci propadli, jednoduše málo. Většina akčních a trikových sekvencí se tak odehrává ve tmě, aby triky, které jsou o úroveň horší než ve zmíněných filmech, nebyly divácky rušivé. Co hůř, všechny atraktivní scény, které měly potenciál diváka v kině překvapit, které měly být těmi trumfy a vrcholy filmu, byly k vidění v trailerech. Z prozaického důvodu – mimo ně tvůrci zkrátka neměli jiný materiál k sestříhání ukázky, která by dokázala nalákat lidi do kina.

Temná věž tak nevyhnutelně až příliš odpovídá distribučnímu konceptu, který jsem popsal na začátku recenze – jako obstojně odvedený pilot k televiznímu seriálu, který se náhodou, díky slavné knižní značce, dostal do kin. Kde mezi tvrdou konkurencí prostě nemá pořádně čím zaujmout. Po jeho zhlédnutí mám chuť spíš si přečíst knihy a zjistit, jak moc je osekaný, jak moc je vlastně vzdálený od toho, co King napsal, než se dál dívat na to, co s nastoleným materiálem vymyslí tvůrci tohoto filmu. Protože jakkoliv někde hluboko v něm je možná ukrytý zajímavý svět se spoustou příběhů k vyprávění, v této verzi Temné věži z něj vlastně nic moc k vidění není.

Verdikt

Podivný hybrid mezi předraženým televizním filmem a naopak těžce podfinancovanou letní kino podívanou, který v sobě schovává nadějné záblesky něčeho skutečně zajímavého, ze kterých bohužel za kratičkou devadesátiminutovou stopáž nic nevyroste. Argument, že jde jen o start větší série, která ve svých pokračováních nabídne košatější a atraktivnější mytologické i příběhové podhoubí, nemohu přijmout ve chvíli, kdy jsem v jejím startu nenašel nic, co by mě motivovalo k jejímu dalšímu sledování. Temná věž zkrátka v této podobě nestojí na vlastních nohou a její divácký i kritický krach je bohužel až příliš logickým důsledkem toho, jaká v konečné podobě je.

Hodnocení: 4/10