Recenze: Nejsledovanější – Celovečerní reklama na youtubery, nebo zajímavá reflexe kontroverzního fenoménu?

Hojně diskutovaný fenomén poslední doby, youtubeři, dostává svůj vlastní dokumentární film. Dokázal se režisér Jiří Sádek dostat do hloubky dané tematiky?

Youtubeři. Ať si o nich myslíte cokoliv, jedna věc je jasná – jde o populární fenomén současné audiovizuální „tvorby“ a vzhledem k jeho popularitě je nutné jej reflektovat, diskutovat o něm a zaujmout k němu nějaké stanovisko. Natočit dokumentární film o nejpopulárnějších z těchto lidí u nás je rozhodně dobrý nápad a důležitý krok ke zmíněné reflexi, přičemž jméno Jiřího Sádka na režijní stoličce mi dávalo naději, že by film mohl mít i slušnou úroveň. Ne že bych s režisérovým celovečerním debutem Polednice neměl svoje problémy, ale byl to jeden z výraznějších českých filmů loňského roku a zajímalo mě, jak se jeho tvůrce popasuje s dokumentárním formátem, navíc s tak potenciálem nabitou látkou. Nejsledovanější mohli být skutečně kontroverzní sondou do kontroverzního audiovizuálního odvětví, které je nové, do značné míry neprobádané a vyvolává velmi rozdílné reakce v nejrůznějších společenských vrstvách.

Krásně natočené, ale mechanické promo

Problém je, že takoví nejsou. Sádek od začátku nenechává nikoho na pochybách, že je velice schopným realizátorem se špičkovým estetickým a obrazovým cítěním, protože na Nejsledovanější se velmi hezky dívá. Vyladěné záběry, vše perfektně připraveno, nasnímáno, skoro se to blíží Klusákovu Světu podle Daliborka. Na režisérově práci je ale strašně vidět, že Sádek zkrátka není dokumentarista. A na celém filmu zase to, že jde o evidentní zakázku, promo pro ústřední partu youtuberů, které zůstává na té nejpovrchnější rovině a ve chvíli, kdy se začnou řešit skutečně zajímavé věci, které si člověk nevygooglí (finanční stránka práce youtuberů, youtubeři jako potenciální oběť stalkingu…), film od nich buď uteče, nebo je ještě zbaběleji zakamufluje.

Co tak ve výsledku zbývá? Poměrně svižně, ale bohužel až příliš mechanicky odtočená představovačka tématu a jeho nejúspěšnějších zástupců u nás. Odškrtávejte se mnou – nejprve si představíme pětici youtuberů. Check. Poté specifika jejich tvorby. Check. Pak přejdeme k jejich rodinám a přístupu k tomu, co dělají jejich děti/partneři. Check. Poté si trochu zasmutníme nad možnými negativy, třeba nad „ztrátou soukromí“. Check. A tím vším si samozřejmě postupně musíme projít se všemi zúčastněnými. Že by se ale Sádkovi povedlo najít nějakou zajímavou červenou nit, nějaké nosné téma, které by rezonovalo celým dokumentem, to se říct bohužel nedá.

Přitom je toho tolik, co v případě fenoménu youtubeři vzbuzuje zajímavé otázky. Proč jsou youtubeři tak populární u menších dětí? Jakým způsobem jsou tedy financováni, v jakých částkách se pohybujeme, za jakých podmínek je youtuber schopen se uživit? Nejvíc mě mrzí rezignace tvůrců na nějakou skutečnou konfrontaci youtuberů s jejich odpůrci. Ne že by negativní hlasy na ně ve filmu úplně absentovaly, ale zůstávají v rovině (minimální) sebereflexe, nebo smířlivé kritiky ze strany rodinných příslušníků. Skutečné kritické hlasy jsou pak bagatelizovány až zesměšňovány, což Nejsledovanější zbytečně ještě více tlačí do pozice celovečerní reklamy na youtubery, kterou jsem opravdu vidět nepotřeboval.

Nejsledovanější jsou v určitém směru přesným opakem dokumentu Mira Rema Richard Müller: Nepoznaný. Zatímco Remo dokázal ve stylově hodně neučesaném dokumentu najít skvělé a silné téma a tím vytvořit skutečně působivý portrét pozdní fáze kariéry slavného zpěváka, Sádek představil krásně natočený, ale zoufale povrchní dokument, který bohužel rezignuje na základní faktor, který dokáže udělat z dokumentu výjimečný film – tedy na snahu najít v odrazu reality něco zajímavého, co jeho tvůrce prezentovat svým divákům. Nejsledovanější jsou odrazem post-MTV éry, která si zakládá na pozlátku na úkor obsahu, čímž se do značné míry vlastně i podobá tomu, o čem referuje. Hezky se na ně kouká, rychle utečou, ale nezanechají v člověku v podstatě nic.

Verdikt

Informačně chudý dokument, jehož obsah buď člověk už zná, nebo je nesmírně snadné si jej dohledat. Potenciál na hutnou sondu do kontroverzního tématu je tady zoufale nevyužitý, což Jiří Sádek do určité míry dokáže kompenzovat svou zručností v rámci audiovizuální složky dokumentu, hezké záběry ale absenci skutečně zajímavého materiálu úplně zakrýt nedokážou.

Hodnocení: 5/10

Sledujete youtubery a jejich videa? A které máte v oblibě?