TOP 10: Nejzajímavější letní filmy 2018

Co byste neměli minout v prosluněném období od května do srpna?


Letošní léto bude v českých kinech opět nabité. Čeká nás povinná záplava hollywoodských velkofilmů, které budou v tomto atraktivním distribučním slotu samozřejmě opět hrát prim. Mohlo to být ještě nacpanější, nebýt přesunu nevyzpytatelné Rodriguezovy Ality na konec roku a především úprku mého asi nejočekávanějšího letošního filmu, Predátora od Shanea Blacka, před tvrdou konkurencí ze začátku srpna do druhého zářijového týdne. Alespoň se koncentrace popcornu trochu rozmělní do celého kalendářního roku. Mezi vysokorozpočtovými velkofilmy se pak budou snažit urvat diváckou pozornost i menší žánrovky a nějaká ta česká produkce. Z té se mi do desítky bohužel nic nevlezlo, zmíním tak aspoň tady podivně, ale ambiciózně vyhlížející projekt Karla Janáka Důvěrný nepřítel, který by měl jít proti domácímu proudu a nabídnout žánrovou podívanou kombinující sci-fi a horor (premiéra 30. srpna). Za zmínku pak stojí ještě drama Jakuba Šmída Na krátko podle opěvovaného námětu Petry Soukupové. Tento film uvidíme v kinech od 24. května.

Bonus: Projekt 100

Z čistě subjektivního hlediska je pak pro mě nejočekávanější prázdninovou událostí letošní Projekt 100. Po loňském sci-fi exkurzu se pozornost tradiční přehlídky upře na žánr muzikálu a diváci budou mít možnost vidět na plátně vskutku exkluzivní sestavu filmů. Radost do mnoha životů jistě opět vnese jeden ze základních stavebních kamenů žánru, nestárnoucí Zpívání v dešti s legendárním Genem Kellym. Kultovní Rocky Horror Picture Show je filmem z úplně jiného ranku. Famózní óda na cramp a brakovou kinematografii je povinností nejen pro milovníky filmového bizáru. Prostřednictvím snímku Vlasy si zavzpomínáme na před pár dny zesnulou legendu české i světové kinematografie Miloše Formana. Do výběru se dostal i můj osobní muzikál číslo 1, postmoderní pocta kýči Moulin Rouge Baze Luhrmanna. Nevelkou českou stopu v muzikálovém žánru zastupuje dodnes citovaná westernová parodie Oldřicha Lipského Limonádový Joe aneb Koňská opera. Perfektní výběr, ze kterého je patrná obrovská rozmanitost muzikálového žánru.
Ale teď už k aktuálním premiérám, tady je desítka těch, které považuji za nejzajímavější.

10) Mrakodrap (Skyscraper; r. Rawson Marshall Thurber) – 12. června

Variací na Smrtonosnou past vznikla už celá řada, koncept osamělého hrdiny v uzavřeném prostředí mrakodrapu ve vyhrocené situaci ovšem tvůrce i diváky stále baví. Mrakodrap bude samozřejmě těžit zejména z přítomností Dwaynea Johnsona, který už mnohokrát dokázal, že na svých mohutných bedrech dokáže utáhnout film prakticky sám o sobě. V ideálním případě z filmu vyleze výborná žánrová jednohubka, která dokáže naplno zužitkovat potenciál námětu, horší variantou je podprůměrné béčko postrádající tvůrčí invenci. Mrakodrap každopádně nemá jakékoliv vyšší ambice, než být dobrou žánrovou zábavou a osobně doufám, že do kin po delší době zase přijde upřímná akční podívaná, která bude ve své škatulce bez problémů fungovat.

9) Jurský svět: Zánik říše (Jurassic World: Fallen Kingdom; r. J. A. Bayona) – 21. června

Jurský svět byl před třemi lety velmi svěžím závanem větru do hollywoodské letní sezóny, protože přinesl poctivou, dobře dovyprávěnou dobrodružnou podívanou, která hezky posunula celou frančízu do nového tisíciletí. Nešlo o nijak převratnou nebo invenční podívanou, ale o poctivý rodinný blockbuster. Proto to byl takový hit. Pokračování zatím moc zajímavých trumfů v kampani z rukávu nevytáhlo, trailery působí matně a trochu se bojím, že tvůrci moc neví, co vyprávět. Juan Antonio Bayona je nicméně schopný realizátor, vrací se ústřední dvojice Chris Pratt a Bryce Dallas Howard, jejich chemie v Jurském světě fungovala výborně, a účast Jeffa Goldbluma dává naději na zajímavé propojení nové série s tou starou. Nechme se překvapit, možná dinosauři opět příjemně zabodují.

8) Ant-Man a Wasp (Ant-Man and the Wasp; r. Peyton Reed) – 5. července

Pokračování Ant-Mana je v kontextu letošních marvelovek spíš tím třetím vzadu, o to příjemnějším výdechem po epických třetích Avengers ovšem může být. Tvůrčí tým je prakticky totožný jako v případě jedničky, která byla nikterak zásadním, ovšem heist-podívanou příjemně šmrncnutým originem. Dvojka má před sebou zajímavou manévrovací plochu, kterou se snad povede zaplnit kvalitním a kreativním materiálem. Postava Ant-Mana tady musí dokázat, že skutečně má na to být svébytným hrdinou, nikoliv jen zábavnou vedlejší figurkou jako v Občanské válce. Obsazení doplněné o Michelle Pfeiffer či Waltera Gogginse láká, největším úkolem každopádně bude napravit hlavní problém, kterým trpěl předchůdce (a velká část marvelovek obecně) – generického záporáka.

7) Solo: Star Wars Story (Solo: A Star Wars Story; r. Ron Howard) – 24. května

Problémy provázený spin-off Star Wars v tuto chvíli budí spíš rozpaky a obavy nad kvalitou výsledného filmu. Rozsáhlé přetáčky, výměna režiséra, pozdě odstartovaná marketingová kampaň – to jsou faktory, které u tak nákladného projektu většinou nevěstí nic dobrého. Nicméně, já se pořád opatrně těším. Trailery mi přijdou adekvátní, Alden Ehrenreich v roli mladého Hana Sola ve mně nevzbuzuje takové pohoršení jako v řadě jiných fanoušků a Ron Howard, jakkoliv bych se na verzi od dvojice Lord-Miller těšil víc, je stále velmi schopný režisér, který většinou špatné filmy prostě netočí. Solo s největší pravděpodobností nebude pecka jako Rogue One, ale vsadil bych si, že půjde o dobře odvedenou letní zábavu. Možná je to málo na film ze světa Star Wars, ale vzhledem k produkčním patáliím bychom měli být vděční i za tohle.

6) Deadpool 2 (Deadpool 2; r. David Leitch) – 17. května

V případě sequelu Deadpoola s trochu obávám syndromu Strážci Galaxie Vol. 2. Extrémně populární, velmi zábavný první díl způsobí snahu tvůrců všechno přepálit, aby naplnili větší očekávání publika. Kampaň má tento levoboček X-Menů, který je momentálně kasovně atraktivnější než hlavní série, podle očekávání nadupanou, otázkou zůstává, zda se povede zopakovat jednak sympaticky hraniční drzost, ale zároveň i vypravěčskou obratnost prvního dílu. Naději dává paradoxně výměna režiséra, David Leitch by totiž mohl dodat přesně to, co jednička postrádala – nářezové akční sekvence. Ano, spolurežisér Johna Wicka a autor nedávné Atomic Blond u Deadpoola zní jako rajská hudba. Tak uvidíme, zda pověst jednoho z nejlepších inscenátorů akčních sekvencí současnosti potvrdí.

5) Úžasňákovi 2 (Incredibles 2; r. Brad Bird) – 2. srpna

Pokračování mé nejoblíbenější pixarovky se podle ukázek a synopsí ponese v duchu momentálně vrcholící „women-power“ – Elastička je povolána, aby zachraňovala svět, zatímco Pan Úžasňák se musí doma starat o děti. Jednoduchý koncept, ovšem v jádru skrývá spoustu vděčných podzápletek, které by se z něj daly vytěžit. Vzhledem k tomu, že na dvojku Úžasňákových jsem se těšil od chvíle, kdy jsem poprvé dokoukal jedničku, je docela jasné, že musí jít o jeden z mých nejočekávanějších filmů letošního roku. Ukázky sice nevypadají nějak úžasně lákavě, ovšem vzpomeňme si na trailery například k V hlavě nebo k Hledá se Dory. Ty taky žádnou velkou díru do světa neudělaly, ale výsledné filmy byly výborné. Z celého srdce doufám, že to bude případ i tohoto filmu. Pokazit reputaci dost možná nejlepšímu 3D animáku všech dob by byla hrozná škoda…

4) Sicario 2: Soldado (Sicario: Day of the Soldado; r. Stefano Sollima) – 28. června

Sequel, který mi původně nedával ale vůbec žádný smysl. Žádný Villeneuve, žádný Jóhannsson, žádná Emily Blunt = žádné pokračování Sicaria! První ukázka toho ovšem hodně změnila. Stefano Sollima pravděpodobně pojme film hodně odlišně než Villeneuve. Pravděpodobně bude akčnější, dost možná méně ambivalentní a především méně ambientní, ovšem vrací se alfa samci Brolin a Del Toro a scénář opět píše Taylor Sheridan, který se svými filmovými látkami ještě nesáhnul vedle. Pokud bude druhý díl jednoho z nejzajímavějších filmů posledních let jiný, ale dobrý, nebudu mít problém vzít jej na milost. Tahle látka se dá uchopit nesčetným množstvím způsobu, tak doufejme, že Sollima z toho, který si vybral, vytěží nosný film.

3) Tiché místo (A Quiet Place; r. John Krasinski) – 3. května

Hype je značný a nepřehlédnutelný. 95% pozitivních recenzí na Rotten Tomatoes při ratingu 8,2. Divácké hodnocení z pětaosmdesáti procent pozitivní, na IMDb rating 8,1. Americké tržby momentálně na 110 milionech, při tak pozitivních ohlasech a nízkých propadech se možná zatřese i dvoustovka. John Krasinski evidentně natočil hororovou pecku o rozměrech loňského Uteč. My se o tom budeme moci přesvědčit na začátku května a řeknu vám, tohle hororové osvěžení může v týdnech mezi Avengers a Deadpoolem hodně bodovat i v českých kinech. Těším se na něj moc už kvůli tomu, že takových žánrovek v létě většinou do kin moc nezavítá, zpravidla nacházejí své distribuční sloty během jara nebo na podzim. Tiché místo může být jedním z nejlepších filmů letošního roku a také jedním z nejlepších hororů dekády. Místo mezi nejzajímavějšími filmy letošního léta si bezpochyby zaslouží.

2) Mission: Impossible – Fallout (Mission: Impossible – Fallout; r. Christopher McQuarrie) – 2. srpna

Ethan Hunt se po třech letech vrací a trailery dokazují, že má v nabité konkurenci stále co nabídnout. James Bond po rozpačitém Spectre stále hledá cestu zpět na plátna, takže Mission: Impossible momentálně představuje vlajkovou loď špionážních filmů. Na jednu stranu mě trochu mrzí, že série poprvé za dobu své existence rezignovala na systém co film, to jiný režisér, ovšem vzhledem k tomu, že McQuarrieho Národ grázlů považuji za vůbec nejlepší díl, pravděpodobně to není ke škodě věci. Ve Fallout se vrací minule skvostná Rebecca Ferguson i Simon Pegg, chybí sice Jeremy Renner, ale zato tu máme oknírovaného Henryho Cavilla a navrátivší se Michelle Monaghan. A nade všemi samozřejmě Toma Cruise, který odmítá stárnout a stále se nebojí ani těch nejšílenějších kaskadérských kousků. Vzhledem k přesunutí Predátora na září věřím, že právě šestá „Nemožná mise“ bude nejlepším blockbusterem letošního léta.

1) Psí ostrov (Isle of Dogs; r. Wes Anderson) – 10. května

Netřeba cokoliv předstírat – miluju filmy Wese Andersona. Jeho pestrobarevná, dokonale vycentrovaná a divností přesycená tvorba mi neskonale imponuje, ať už se pustí do jakékoliv látky. Psím ostrovem se podruhé po Fantastickém panu Lišákovi podruhé pouští do vod animovaného filmu a podle všeho opět boduje, jak nasvědčuje 91% pozitivních recenzí na Rotten Tomatoes. Od Grandhotelu Budapešť jsou to ostatně už dlouhé čtyři roky, takže už bylo na čase, aby tento nezaměnitelný tvůrce poslal do kin další ze svých svébytných snímků. Letos to bude dost možná „rok Andersonů“, Paul Thomas se s Nití z přízraků vytáhl hodně vysoko a Wes na něj může navázat úplně odlišným druhem majstrštyku. Jako vždy jistě nebude pro každého, ale úzkou a věrnou skupinu fanoušků si jistě opět najde.

Na který film se letos v létě těšíte nejvíc Vy?