TOP 10: Nejlepší filmy roku 2018

V předvečer předávání Oscarů se i my podíváme na to, které filmy podle nás byly v roce 2018 nejlepší.

Oscar 2019 nominace: TOP 10 největších překvapení

Většinou je zvykem tyto žebříčky vydávat na přelomu roku, v té době jsem ale značnou část filmů roku 2018 ještě neviděl a nechtěl jsem žádnému z nich ,,ukřivdit". Vždyť takový Vice (který v žebříčku nakonec nemám) nebo Green Book v té době viděl z českých recenzentů (natož diváků) asi jen málokdo. To je také hlavní důvod, proč žebříček vychází až nyní, kdy sezóna opravdu končí.

TOP 5: Nejlepší seriály roku 2018

Filmy nejsou seřazeny podle žádného specifického pořadí, ale pokud by vás zajímalo, kterému z filmů nominovaných na Oscara bych dal sošku, pak by to byla nakonec Roma.  A pokud bych mohl dát sošku některému z filmů v tomto žebříčku, tak by to byla Roma nebo First Reformed, protože to je - snad ještě s Blackkklansman - jediný film, který promlouvá k naší aktuální současnosti - a dělá to tak silně, že si to člověk zapamatuje dlouho. Možná až nepříjemně dlouho.

1) First Reformed / Zoufalství a naděje

Paul Schrader napsal brilantní scénář, ve kterém se pocitově vrací ke svému slavnému Taxikáři - a ještě si ho i sám natočil. Navíc ve strohém formátu 4:3, což může filmu v očích některých diváků ubírat na atraktivitě. Tempo je pozvolné, ale v každé scéně se něco děje a Schrader nikdy nenatahuje scény zbytečně - umožňuje nám prožít s hlavním hrdinou každý mučivě bolestný okamžik, každé zaváhání a zklamání, abychom pochopili jeho uvažování a závěrečný čin. Téma ochrany životního prostředí je něco, o čem se mluví, ale stejně se víc chováme, jako by se nás to netýkalo. A vlivní tohoto světa vlastně pořád dost přešlapují na místě, místo aby zásadním způsobem jednali. Skvělý Ethan Hawke v hlavní roli (a rozhodně jedné z jeho nejlepších vůbec) pod Schraderovým vedením celý tenhle příběh dokáže divákovi citlivě přiblížit se všemi jeho lidskými i společenskými aspekty, přesvědčivě položit a zvážit všechna pro a proti a dojít až do bolestného konce.

2) A Star is Born / Zrodila se hvězda

Bradley Cooper se jako režisér předvedl v podobném světle, jako kdysi Kevin Costner nebo Mel Gibson. Ani nevíme jak, ale z herce je tu najednou režisér, který nám dal hudební film roku, citlivě napsaný a nasnímaný, s obrovskou a působivou porcí intimity a křehkosti. U většiny scén má člověk pocit, jako by byl jen třetím a tak trošku neviditelným pozorovatelem chvilek mezi Cooperem a Lady Gaga. Skvělé písně, nádherná komorní kamera, fungující příběh, v jehož vyprávění Cooper udělal všechna rozhodnutí správně - pro mne jde o jeden z filmů roku a zážitek, který si s sebou ponesu ještě dlouho.  A to, že Cooper nebyl nominován za režii, mi přijde nespravedlivé.

3) Bohemian Rhapsody

Film, který nezískal nijak oslavné reakce kritiky, když ho ale zaplavila obrovská vlna divácké přízně, vzali ho novináři tak trochu na milost. Bohemian Rhapsody je něco jako ilustrovaná wikipedie. Je to učesaný a upravený příběh jedné z největších skupin všech dob, což mu mnozí vyčítají. Ne, neměl jsem u něho pocit, že bych o Freddiem Mercurym věděl po jeho shlédnutí něco víc nebo že bych byl donucen o něm přemýšlet jinak, dívat se na na něj pod jiným úhlem. Jenže ve spojení s hudbou Queenů a s Mercuryho životním příběhem (byť mírně poupraveným) ten film přesto poskytuje výjimečně silný divácký prožitek - a s takovou intenzitou se to podařilo v roce 2018 málokterému filmu. Zásluhou Bryana Singera je možná jen to, že tomuto skutečnému příběhu nijak neublížil, prostě ho jen zručně řemeslně natočil - ale i to je někdy třeba - vědět, kde je síla materiálu a dát tomu prostor.

4) Green Book / Zelená kniha

Překvapení roku. Čekal jsem lehce nezávislou a spíš nudnou artovou road movie (připomínající tak trochu Řidiče slečny Daisy naruby) a dostal jsem film, u něhož jsem se s každou minutou bavil víc a víc. Překvapivě vtipný film, navíc hřejivě lidský (dalo by se říct v dobrém slova smyslu ,,svěrákovský"). Viggo Mortensen tu jako italský ranař předvádí jeden z nejlepších výkonů své kariéry (je okouzlující, s úžasným smyslem pro humor a místy vyloženě k sežrání), Mahershala Ali si skvěle dává svého noblesního umělce, škoda jen, že nakonec to celé skončí dle očekávání - šablonovitě a vlastně kýčovitě. Ale někdy je i cesta cíl a tahle umí vyčarovat na tváři úsměv a zlepšit den. Skvělý scénář podle skutečných událostí, brilantní dialogy, neokázalá, ale přesná a citlivá režie (Peter Farrelly, režisér Blbého a blbějšího!) a dva silné herecké výkony - tohle mi opravdu sedlo.

5)  Spider-Man: Into the Spider-Verse / Spider-Man: Paralelní světy

Nejlepší animovaný film roku 2018 (sorry, Isle of Dogs) a možná i několika posledních let. Neuvěřitelná jízda kromě své výjimečné výtvarné (a hudební) stránky nezapomíná ani na scénář, který nabízí působivý příběh hledání vlastní identity. Zábavné, vtipné, našlapané nápady a odkazy (aniž by to začalo být únavné nebo nepřehledné jako např. v Lego příběhu), napínavé, dojemné a od první do poslední minuty naprosto strhující. Film, který zůstane ještě dlouho nepřekonán.

6) Blackkklansman

Spike Lee natočil vtipný, chytrý, kousavý a černým humorem prolezlý film, který odsýpá od začátku do konce a ještě trefuje aktuální struny. Není to pro mě nejlepší film roku, ale na rozdíl od Green Book, která má na konci smířlivý happy end a dává naději, že i ten největší tvrďák má srdíčko na své místě, Blackkklansman jasně říká - pozor máme tady lidi, kteří v sobě spojují dvě nebezpečné stránky - mají vliv a přitom jsou to nebezpeční idioti. Neřídí se logikou, jsou prchliví, ve své zabedněnosti urputní, ohrožují nejen nás, ale kolikrát i sami sebe. Jedna plus jedna je pro ně tři, logika jim funguje jinak a věci si dávají do souvislostí tak, jak se hodí jim nebo těm kteří s nimi manipulují. A je jich tady hodně, neodejdou a dál budou odpovědnost za své zpackané životy přenášet na lidi s jinou barvou kůže, vyznání nebo čehokoliv jiného, co jejich podprůměrnému mozku přijde do rány.

7) The Favourite / Favoritka

Yorgos Lanthimos potvrzuje, že patří k nejlepším a nejoriginálnějším režisérům současnosti, který navíc dokáže nějakým zázračným způsobem vystoupit ze škatulky tvůrce čistě ,,artových" festivalových filmů. A to přesto, že točí dost velké halušky. Favoritka je v tomto směru oproti jeho předcházejícím filmům svým způsobem umírněnější, ale opravdu ,,jen svým způsobem". Lanthimos natočil zábavnou, ironizující a fascinující studii manipulativního chování a touhy po moci. Říká se, že dobré drama se pozná podle toho, že v něm jsou dobré ženské postavy. Favoritka je má rovnou tři a s nimi i tři skvělé herecké výkony, které si daly Olivia Colman, Emma Stone a Rachel Weisz. Přidejte si originální vizuální zpracování (použití ,,rybího oka" při snímání rozlehlých interiérů) a máte rozhodně jeden z nejvýraznějších filmů roku.

8) Three Identical Strangers

Neuvěřitelný příběh trojčat, který podobně jako třeba Pátrání po Sugar Manovi přijde zhruba v polovině s nečekaným zvratem. Zatímco do té doby jde spíš o zábavný dokument mapující jeden kuriózní případ, během pár minut se z něj stane něco mnohem zásadnějšího, temnějšího a smutnějšího. A než se rozkoukáte, kladete si společně s Three Identical Strangers otázky, s nimiž je většina z nás dřív nebo později ve svém životě konfrontována. Jak moc jsme determinováni svými geny? Jak moc nás při výchově ovlivňuje okolí? Jak moc můžeme uniknout svému ,,osudu"? A co všechno můžeme/nesmíme udělat, abychom těmto otázkám přišli na kloub?  Přitom to pořád neuvěřitelně odsýpá, baví a děsí tím, že se to skutečně stalo. Pokud jste neviděli, rozhodně se podívejte a to i v případě, že běžně dokumenty nesledujete.

9) McQueen

Podobně jako Three Identical Strangers a vlastně i spousta jiných filmů z roku 2018 McQueen vypráví příběh člověka, který se musel vypořádat s předsudky okolí, snažil se udržet si identitu a přitom zapadnout a navíc na cestě za svým snem bojoval i se svými démony. Skvěle zpracovaný dokument s využitím hromady unikátního materiálu dává nahlédnout hluboko do nitra jednoho z nejoriginálnějších módních návrhářů své doby, sleduje jeho začátek, vzestup i pád, mnohým může napovědět, jaké jsou klíčové vlastnosti pro cestu vzhůru i na co si dát pozor, pokud se tam ocitnete. Je to intimní i rozmáchlé, uvidíte záběry ze soukromí i z módních přehlídek, ze kterých tryská McQueenova genialita. Strhující jízda se smutným koncem, během níž si uvědomíte, že mít talent nemusí být jen dar, ale současně i prokletí.

10) Roma

Roma v pomalých, dlouhých, táhlých, komorních a přesto vlastně velkoryse až epicky pojatých  scénách vypráví příběh jedné mexické služky a rodiny, pro kterou pracuje. A přestože Cuaróna neprožívám tak, jako spousta jiných recenzentů, jeho Roma si mě s každou další minutou získávala víc a víc, od počátečního kroucení hlavou a obav, že tohle nevydržím až po zjištění, že i víc než dva měsíce od jejího shlédnutí je tu se mnou. Kombinace skvělé práce s osvětlením, se zvukem, s kompozicí obrazu, kdy všechna ta preciznost ve finále slouží k tomu, aby se odvyprávěl ,,malý rodinný příběh" připomínající filmy české nové vlny tria Passer-Papoušek-Forman, dělá z Romy film, který se pravděpodobně ze všech filmů roku 2018 nejvíc zapíše do dějin kinematografie. Cuarón bravurně spojil ,,velké" s ,,malým", osobní se společenským, konkrétní s obecným, časově přesně zasazené s nadčasovým. Po technické/filmařské stránce je Roma výjimečná, ještě víc si ale cením toho, že nakonec je - pro mě v případě Cuaróna trochu překvapivě - i hluboce lidská a dokonce se závěrečnou katarzí.

Které filmy se v roce 2018 nejvíc dostaly pod kůži vám?

TOP 5: Nejlepší akční filmy roku 2018

TOP 5: Nejlepší horory roku 2018

10 filmů roku 2019, o kterých jste nevěděli - Brad Pitt ve vesmíru, Bale vs Damon a Will Smith zabijákem